Zhodnocení zápasu trenérem Lukášem CH.: zapas jsme si prohráli sami. Víc jsme se věnovali rozhodčímu a nesoustredili se na vlastní výkon. Navíc vlastními chybami jsme soupeři darovali všechny góly. Nejdřív špatná malá domů, pak 3 penalty. I když jsme od 30 minuty hráli v 10, šance se zápasem něco udělat jsme měli. Rozhodčí byl jak vystraseny malý kluk a zapas vůbec nezvládl, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Ztratily jsme další body a tak to prostě je.
Sestava: Chmelíček – Hrubý, Petlan, Nečaský ( 71´ Žofák M. ), Kokoška – Chaloupka, Benda, Jahoda, Novák, Da Ros ( 83´ Čáp J. ) – Farkaš P.
Oddechl jste si, když sudí odpískal konec? To ano. Vždyť posledních dvacet minut jsme se hlavně bránili. V jednu chvíli jsme měli i štěstí, kdy tam Šafránek byl sám. Naštěstí to nedal a my vyhráli.
Brali jste tohle utkání jako klíč, který může vše zlomit? Vyhráli jsme, ale nedělám si iluze. Jsem realista, budeme to mít se záchranou hodně těžké. Já to takhle mám i v životě. Na vysoké škole jsem taky šel na zkoušku a říkal si, že jí neudělám. A v tu chvíli to vždycky dobře dopadlo. Když jsem si myslel, že to v pohodě dám, přišel problém. Takže, když to vezmu z pohledu Třeboradic v přeboru, není všem dnům konec, ale bude to hodně těžké. Abychom se dostali na čtyřicet bodů, to musíme vyhrát každý druhý zápas…
Dvakrát jste prohrávali, což nebylo příjemné. Co se stalo? Tam je obecně jeden z našich problémů. My snad skoro vždycky dostaneme gól do desáté minuty a prohráváme. Soupeři pak chodí do otevřené obrany, hraje se jim lépe. A ještě když si uvědomíte, jaké góly dostáváme…
Na druhou stranu máte v útoku střelce Jůzka, který se začal prosazovat a má pořádně nabito. Nechtěl jít v klíčové chvíli i na penaltu? Soupeř tvrdí, že byla vymyšlená, u nás kluci říkají, že byla jasná. Já jsem sice stál blízko, ale měl jsem tam dva hráče. Pořádně jsem to neviděl a Roberta jsem se na to neptal. Jsme rádi, že mu to tam začalo padat. On by za normálních okolností měl určitě gólů i víc, jen potřebuje, aby na něj chodilo víc centrů do vápna, třeba dvacet za zápas. Ale my to tam nedostaneme. Kdyby pokračoval Pavel Grznár, to by to tam létalo.
Jenže ten už v týmu není. Míč jste si po odpískání penalty vzal vy. Váhal jste? Já jsem na penalty určený. Kdyby hrál, tak by mohl jít Giggs (spoluhráč Kadlec), jenže ten snad odehrál jen čtyři zápasy. Trápí nás hodně zranění. Robert Jůzek není mezi určenými střelci, ještě jsem chtěl dát možnost Červovi, ale tvářil se trochu váhavě, tak jsem míč nikomu nedal a šel na to.
Měl jste nervy? V hlavě jsem možná malinko měl, že kdybych to nedal, bylo by to špatný. Možná mi to hlavou proběhlo. Ale my jsme už v situaci, kdy tohle neřešíme. Penalty jsme kopali i v poháru proti Spojům. Byl jsem v klidu. Koukal jsem se, jestli gólman udělá úkrok do strany, ale on nic. Neměl jsem na vybranou, tak jsem to dal aspoň nahoru a vyšlo to.
Byl to nejdůležitější gól sezony? Vzhledem k tomu, že jsme vyhráli podruhé v sezoně, tak ano. Poprvé jsme vyhráli v Podolí, tam dával obě branky Giggs. Když se podíváte na video ze zápasu, ani jsem se moc neradoval. Byl to můj individuální počin, jenže když to nezvládnete jako tým, tak je to k ničemu. Tady jsem měl daleko větší radost, když zápas skončil, že jsme udělali tři body.
Ve třetím kole jste vyhráli v Podolí a čekalo se, že zlom přijde už tam. Proč nepřišel? Tam mi přišlo, že jsme měli ještě v sestavě dost hráčů, co snesou přeborové měřítko. Podívejte se na naši marodku, nám třeba v jednu chvíli chybělo osm kluků. Jasně, zranění mají i jinde, ale je rozdíl, když jsou třeba čtyři a někomu chybí tolik lidí. To musí být znát.
Přemýšlel jste, v čem je zakopaný pes, že je marodka tak početná? Poslední dvě sezony se nedohrály kvůli covidu, připravujete se individuálně, chodíte třeba běhat, jenže jak byla pauza delší a delší, s tou motivací to bylo složitější. Jasně, všichni jsme byli na tom stejně. Jenže pak, jak se začalo pořádně trénovat s týmem na hřišti, ten pohyb je jiný, než když někde běháte. A prostě přišla svalová zranění. Byla tam i smůla, kdy si třeba Červenka v posledním přáteláku zlomil žebra a byl dlouho mimo. Jasně, asi bychom neměli teď o dvacet bodů víc, ale vypadalo by to z naší strany určitě jinak. Lepila se sestava, kluci hráli na jiných postech. Všechno bylo špatně. A navíc týmy, od kterých se to třeba tolik nečekalo, dělaly body. To jsem nechápal.
Pak jste aspoň k remíze dovedli divoký zápas s Újezdem nad Lesy, kde jste prohrávali 0:4, proč ani to tým nenakoplo? Kdybychom tohle dokázali proti kvalitnějšímu soupeři, tak by to tak asi bylo. Jenže nás pořád dokola srážejí vlastní obrovské chyby. My jsme dostali 47 gólů, nejvíc ze všech. Tři branky jsme si dali vlastní, jednu i já. Ale jinak z toho počtu jsme snad 35 dostali po šílených chybách.
Přesto manko na nesestupové příčky je šest bodů. Pořád to vypadá hratelně, ne? Jenže nás teď čekají do konce podzimu zápasy s Újezdem Praha 4 a pak taky čtyři rezervy. Víte, jak to je. Tyhle týmy, když se chtějí zachránit, tak to prostě posílí. Když vám tam najednou Žižkov pošle hráče ze druhé ligy, tak ta síla je obrovská. Takže, pokud se béčka budou chtít zachránit, tak tam ty kluby nasypou hráče a bude to zase o hodně složitější. Jsem rád, že jsme zvládli Uhelné sklady, to byl takový souboj týmů, které jsou na tom špatně. Co bude dál, to se uvidí.
Na pozici trenéra skončil Viktor Pařízek a nahradil ho jeho asistent Jan Klíma. Po utkání je asi vždycky pořádně vykřičený, co? Je o něm známé, že je to hecíř. Je hodně emotivní. Na lavičce je to změna, někomu to asi sedí víc, někomu méně. Pro nás to ale překvapení není, že zápasy prožívá, my ho dobře známe.
Třeboradice vyhrály druhý zápas v sezoně Pražská teplárenská přeboru. Zvládly možná klíčovou bitvu s Uhelnými sklady (3:2). Zkušený záložník Petr Viktorin, který proměnil penaltu a rozhodl o tříbodovém zisku svého týmu, si ale dobře uvědomuje, že vyhráno jeho tým nemá. „Samozřejmě jsem rád, že jsme to zvládli. Ale pořád máme jen sedm bodů a k záchraně jich bývá třeba kolem čtyřiceti,“ shrnuje drsnou třeboradickou realitu kapitán třináctého celku tabulky.
Zhodnocení trenéra Lukáše Ch.” Háje jsme doma chtěli porazit, ale soupeř začal ve velkém tempu a behem prvního poločasu si vypracoval několik šanci ke skorovani. Naštěstí dal jen jeden gól. V druhé půli jsme měli celkem tlak ale z protiútoku na které jsem hráče upozorňoval, jsme dostali celkem laciný gól. I přes několik našich šanci jsme dokázali pouze vyrovnat. Remíza asi zasloužená pro oba.
Sestava: Chmelíček (C) – Hrubý, Petlan, Nečaský, Češpivo -Jahoda, Novotný, Novotný(85´Žofák M. ), Polívka – Kejha – Čáp J. (46´ Źofák P. )
Od začátku sezóny jsme bídní. Tak bídní, jako jsme ještě nebyli. Narostla nám bříška, přestali jsme běhat, energii jsme nechali doma u PlayStationu, chuť hrát a vyhrát jsme vyměnili za chuť na knedlíky…. Ale můžeme to všechno svést na ,,Covid líné prázdniny,, a plácat se v tom dál, nebo se do toho opřeme a začneme něco dělat. Už jsme dostali na frak od Uhelných Skladů, od Čechie Smíchov a když jsme se rozhodli aspoň porazit Stodůlky, tak jsme uhráli uslzenou remízu. Nastartovat sezónu se nám zkrátka nějak nedařilo. Ale pojďme doufat a věřit, že dnes nastal zlom! Že se to obrátí! Že konečně pouštíme ta poslední místa v tabulce někomu jinému. Dnes jsme se totiž rozjeli na Slavii, rozdat si to s holkama, co umí hrát fotbal. Už na samém začátku při převlékání do dresů jsme sršeli energií a optimismem. Opravdu jsme byli rozhodnutí to dneska dát. A pak jsme se fakt snažili. Hráli jsme, běhali jsme, dali jsme do toho, co šlo. V šesté minutě nám Ondra Studený pošimral ego prvním gólem. Holky se snažily, makaly… Byly fakt sehrané a prostě dobré. Ale my to ustáli… První půle tak končila 0:1 a my jsme si věřili.
V druhé polovině nás holky občas dost tlačily, perfektně si nabíhaly k Elišce a hrnuly se na nás. Zaplať bůh za tu naši Elišku! Byla skvělá. Když nám polevila obrana, zachránila nás. Měli jsme pár šancí od Sedyho, Martin Janda jen o kousek minul bránu… Až s vlastním gólem Slávistek jsme zase postoupili výš. Všichni jsme se snažili a každý byl chvílemi vidět. Sedy se to snažil zakončit stavem 0:3, ale holky se bránily. A pořádně. Jeden gól jsme inkasovali. Bohužel. Modlili jsme se za konec, abychom to zase nezkazili… Ke konci býváme dost vyřízení. A měli jsme štěstí!!! Skutečně jsme končili se třemi body v kapse za stavu 1:3.
Hráli jsme, hráli jsme dobře. Konečně! Byli jsme skutečně nabití energií a běhali jsme, nahrávali, útočili… Jasně… Umíme to i líp, to víme z předešlých let. Ale dnes to nebylo tak špatný. A pokud nás to má nakopnout, podařilo se. Teď už nesmíme hrát hůř, než dnes. Musíme zase začít hrát živě a bojovně a k tomu byl dnešek fajn start!!!
SESTAVA: Princová, Holomoj, Honzárek, Studený, Sedláček, Dvořák, Řehák, Ouda, Stibor, Janda, Lukeš, Teslychko, Góly SK Třeboradice: 6′ Studený, 39′ Studený, 44′ Sedláček SK Slavia Praha dívky: 50′ Ester Holčáková
Branky: 80. F. Hruška – 53. Černý, 73. Turek z penalty, 86. a 89. Kronovetr. ŽK: 17. Jahoda, 70. Chaloupka, 72. Červenka (všichni Třeboradice). Rozhodčí: Gryc – Pytloun, Halašta. Diváků: 70. Třeboradice: Štika – Jahoda (64. F. Hruška), Chaloupka, D. Hruška, Šťovíček – Červenka, Fantík, Viktorin, Hromas (64. Jůzek) – Pospíšil, Janda. Trenér: Viktor Pařízek. Hostivař: Slavík – Kaňka, Penc, Kučera, Sýkora (67. Kronovetr) – Wolf (58. Turek), Macháček (76. Chrastina), Rada, Černý – Proskočil (89. Provazník), Lehner. Trenér: Petr Procházka.
Hlasy trenérů Viktor Pařízek (Třeboradice): „Utrpěli jsme další porážku doma, další ztracené body. Mělo to podobný průběh jako ty další zápasy. Byli jsme trošku ve slátané sestavě, ti hráči nám prostě chybí, chybělo pět kluků ze základu, a to je samozřejmě znát. Celkem slušně jsme odehráli první půli, měli tam i nějaké šance. Bylo to o prvním gólu, bohužel po individuálních chybách jsme soupeři umožnili dát první gól a zbytečnou penaltou pak na 2:0. Když jsme se nadechli, vstřelili branku a chtěli zkusit vyrovnat, tak jsme do otevřené obrany inkasovali a bylo rozhodnuto. Ty průběhy našich zápasů jsou prostě podobné. Vždycky se soupeřem držíme krok, ale rozhodující moment je ta obdržená branka. My ji nejsme schopní vstřelit. Musíme pracovat dál a počkat na hráče, kteří se uzdraví, třeba už budou k dispozici příští zápas, alespoň někteří.” Petr Procházka (Hostivař): „Tak trochu jsem v duchu věřil, že si odsud odvezeme tři body – a povedlo se to. Vrátili se nám dva ofenzivní hráči, kteří naší hře směrem dopředu hodně pomohli, bylo to vidět. Trošku jsme si zkomplikovali situaci, kdy jsme si nechali dát gól na 2:1, ale v závěru jsme právě z brejkových akcí výsledek potvrdili a jsem za to strašně rád.”
Nejlepší hráč Třeboradic: Marek Štika. Nejlepší hráč Hostivaře: Lukáš Lehner.
