Pražský fotbalový svaz dne 17.10.2020 rozhodl o prodloužení podzimní sezóny.
Níže sdílíme celý článek z www.fotbalpraha.cz:
Sportovně technická komise Pražského fotbalového svazu na svém zasedání rozhodla, kdy by se měly odehrát zápasy, které byly z nařízení vlády ČR hromadně odložené kvůli pandemii covid-19. Původně měl fotbalový podzim v metropoli skončit v polovině listopadu 2020, nově se bude hrát až do 13. prosince. Některé „podzimní“ zápasy se uskuteční až v roce 2021.
„Prioritou je dohrát podzimní část soutěží, aby mohl být naplněn Soutěžní řád FAČR, Příloha č. 6 Soutěžního řádu a mohlo dojít k postupům a sestupům v soutěžích,“ říká František Vitovský, sportovní ředitel soutěží Pražského fotbalového svazu, který zároveň řídí Sportovně technikou komisi.
A tady je její plán pro soutěže od Pražská teplárenská přeboru až po 2. třídu mladších žáků v metropoli:
– nesehrané zápasy z termínu 17. – 18. 10. 2020 se posouvají na termín 21. – 22. 11. 2020 – nesehrané zápasy z termínu 24. – 25. 10. 2020 se posouvají na termín 28. – 29. 11. 2020 – nesehrané zápasy z termínu 14. – 15. 11. 2020 se posouvají na termín 12. – 13. 12. 2020 – nesehrané zápasy z termínu 31. 10. – 1. 11. 2020 se posouvají na termín 5. – 6. 12. 2020
V soutěžích mladších dorostenců, starších i mladších žáků se pak plánované 9. kolo bude hrát až v roce 2021. Kola 10 a 11 jsou zatím v plánu odehrát tak, jak je uvedeno v termínové listině Podzim 2020, stejně jako kola 12 a 13 ve 2. třídě mladšího dorostu.
U starších a mladších přípravek se plánovaná kola 7 až 9 přesunou do roku 2021, kola 10 a 11 by se měla hrát podle termínové listiny Podzim 2020.
Zároveň v tuto chvíli platí, že všechna odložená utkání z důvodu nezpůsobilého povrchu nebo odložená z jiného důvodu, jsou zatím přesunuta na 17. listopadu 2020. Družstvo, které na tento termín bude mít více dohrávek, navrhne jiný termín utkání.
Naposledy se soutěže v Praze mohou hrát v neděli 13. prosince 2020. „Od 14. prosince do 14. ledna 2021 budou všechny soutěže přerušeny,“ potvrzuje Vitovský. „Od 15. ledna bude pokračovat podzimní část soutěží. Bude oznámeno, o které soutěže se bude jednat.“
Předpokládá se, že po 15. lednu se budou dohrávat soutěže mužů, staršího a mladšího dorostu.
„Tento plán je samozřejmě závislý na opatření státu, zda bude povoleno hrát utkání, nebo ne,“ pokračuje Vitovský. „Jarní část soutěží bude řešena až v návaznosti na dohrání podzimní části.“
Na oficiální zápis z jednání STK 15. října 2020 se můžete podívat ZDE Na upravenou termínovou listinu se pak můžete podívat ZDE
SK Třeboradice(St. přípravkaU11) – Avia Čakovice 2:0 | 9.10.2020
V pátek 9.10. jsme na domácím hřišti odehráli už dlouho očekávaný zápas s Čakovicemi. Vzhledem k tomu, že se již jednalo o zápas hrající bez diváků, nebylo po hřišti slyšet nic kromě povelů obou trenérů a energické povykování kluků v hřišti. V první půli vůbec nevypadaly síly vyrovnaně. Čakovičtí nám brali míč a velmi často se stahovali k naší bráně. Naštěstí se míč do naší sítě nedostal, i když pár střel do Vladových rukou mířilo. Obrana se snažila být neprůstřelná, ale moc se to nedařilo. I útok pár soubojů naprosto vypustil. Přesto však se kluci pomalu stahovali k bráně soupeře, kde konečně po pár marných pokusech získali naši kluci míč a Vítek ho poslal přímo do brány. Radost to byla veliká. Byl to jediný gól, který během první půlky zápasu skončil v některé ze sítí, vyhráno však ještě nebylo. S návratem na hřiště se všichni snažili víc střílet, ale přihrávky byly nepřesné a zbrklé. Šochi vystřelil a trefil břevno. Vítek vystřelil a trefil levou tyč. Ondřej vystřelil do brankářovi náruče. Táda vystřelil a přestřelil… I na soupeřově straně to vypadalo dost podobně. Snaha byla zjevná všude kolem, kluci se rvali o každý míč, snažili se střílet, žádný balón ale neznamenal branku. Stmívalo se, kluci byli unavení a zpocení a stále jsme vedli o jeden jediný gól. Napětí se dalo krájet. Pár střel mířilo do naší brány, ale neskončilo v ní. Kluci popadali dech, v obličejích stejně rudí, jako měli dresy. A konečně… VA opět Vítek… Vytáhl si míč po lajně, pohrál si s protivníkem a dal nádherný gól. Zbývalo zhruba deset minut do konce, tak ještě pár dalších marných pokusů vidět bylo, ale skóre bylo neměnné. Čakovice jsme poslali domů za stavu 2:0 a běželi jsme skandovat do kabin :-)
V sobotu 10. října se na našem hřišti, po všech odehraných zápasech, sešla většina našich trenérů, aby si kopla proti sobě. Ačkoli vzhledem k počasí vůbec nebylo jasné, zda někoho nezláká víc teplý gauč, než mokré hřiště, sešli se překvapivě téměř všichni.
Rozložení týmů bylo předem jasné. Na jedné straně fanoušci ACS, na druhé fanoušci červenobílých sešívaných. Vzhledem k tomu, že slávistických trenérů tolik nemáme (zaplať pánbůh :-D ), muselo se sáhnout pro dva fotbalisty do příbuzenstva a tým byl posilněn i o mladé a běhavé sportovce. Za to sparťanští měli dokonce dva hráče na střídání, takže síly mohli být vyrovnané.
Za nekončícího deště bylo ve 14:30h odstartováno. Pánové se tak nějak rozestavěli do formace 5+1 a dali se do toho. Základem byl v bráně Jirka Melichar na straně Slávie a Petr Konečný na straně Sparty. Běhalo se zhruba stejně vyrovnaně na obou stranách hřiště a balóny končily střídavě v obou sítích. Chvilkama to byl zkrátka jen sranda-fotbal. Stejně jako je běžné u dětských zápasů i tady bylo vidět spoustu chyb – nepřímé nahrávky, fauly, přestřelení brány i nehlídaní protihráči. Jindy zase trenéři moc pěkně přihráli, obehráli se, předvedli nějakou luxusní kličku a trefili síť :-).
Skóre šlo nahoru asi stejně rychle jako, když loni mladší přípravka hrála na Zličíně, jen tady se posouvalo na obou stranách. Dvě mladé posily na stranách slávistických byly znát a nedovedu si tenhle souboj představit bez nich. Oba kluci byli rychlí a svěží a snadno by strčili do kapsy nejen své tatínky. Za to zkušení trenéři byli rádi, když se mohli jít napít a vydýchat po 35 minutách, ačkoli někteří volali po pauze už po dvaceti :-). Sparťanští samozřejmě díky dvěma střídajícím nebyli zdaleka tak vyšťavení a sil měli pořád dost.
Když se oba týmy vrátily do hry, začalo přituhovat. Sparťanského brankáře vystřídal Martin Plicka a slávisté jasně chtěli do vedení. Což se jim ale moc nedařilo a vždy o fous zaostávali, jak už je zvykem :-). Pár zúčastněných ztrácelo nervy, volali něco o ofsajdu, faulech, občas zaznělo snad i něco o penaltě, ale byly to jen slabé výkřiky do tmy z čirého zoufalství :-). Nakonec došlo i k celkem nepříjemné srážce před sparťanskou bránou, ze které s pěkným výronem musel Jirka Čipera odpajdat z hřiště a sparťanští tak přišli o jednoho hráče, protože návratnost do hry byla ztracena. I tak ale stále vedli nad slávisty o pěkných pět gólů. Když se měl blížit konec zápasu a slávisté poslali do brány míč, na konec hry všichni zapomněli. Slávistická strana si porážku nepřipouštěla a snažila se změnit výsledek. Hrálo dost takových, co prohru nesnesou a tak se z plánovaných 35 minut jedné půle stalo rázem 50. Slávisté vstřeleným gólem jako by věřili, že se snad stav obrátí a nechtěli přestat. I tak ale s každým vstřeleným gólem přišel i protiúder.
Z hřiště tedy odcházela s jistou samozřejmostí vítězně SPARTA za konečného stavu 25:21.Většina ze slávistů po zápase rychle zmizela a dokonce zapomněla i na prohranou sázku o úhradě sudu :-) Ale tak snad zase příště :-) …
Sestavy: Sparťanští : Petr Konečný, Martin Plicka, Fanda Chramosta, Martin Šádek, Jirka Čipera, Roman Schnedörfler, Miloš Princ, Karel Váňa
Slávističtí : Jirka Melichar, Petr Lukavský, Pepa Lukavský, Lukáš Novisedlák, David Kadlečík, David Schnedörfler ,
SK Nebušice – SK Třeboradice(St. přípravka ) 7:16 |10.10.2020
V sobotu 10.10. jsme ve 12 hodin odstartovali zápas na druhé straně Prahy, v Nebušicích. Jakmile jsme dorazili na místo nebe se zatáhlo a začalo silně pršet. Kluci se i tak pustili do první čtvrtiny s dobrou náladou a těšili se na drsný terén. Chvilku si oťukávali soupeře, než konečně padl první gól. Naštěstí do soupeřovi brány, kdy Zelíčko využil příležitost a proměnil ji. Nebušičtí nám to nedarovali a hned začali protiútok. Utekli naší obraně a vzápětí srovnávali skóre.
Druhá čtvrtina už nebyla zdaleka tak dramatická jako ta první. Ondra Irimičuk vstřelil gól a hned za ním prostřelil brankáře i Ondra Studený. Soupeř se však nechtěl vzdát a bohužel prostřelil Elišku v naší bráně a snižoval nám náskok. To se ale probral Honzík a poslal tam hned další dva góly, které v téhle čtvrtině doplnil ještě Vašek. Po druhé čtvrtině se kluci utíkali schovat před deštěm na střídačku, kde si poslechli pár rad od trenérů a celí mokří se vraceli na hřiště s výsledkem 2:6.
Někteří vypadali jako by za sebou měli právě souboj v bahně, přesto se nebránili skluzům a tvrdé hře. Trochu nám zaostával útok a Matymu se nedařilo zpracovat míč, tak jak by chtěl. Naštěstí jsme měli skvělou obranu, které jasně šéfoval Tonda a soupeř se přes něho jen těžce dostával k naší bráně. Dokonce se Tondovi podařilo vystřelit na bránu, míč však prudce trefil břevno a v bráně neskončil. To byla skvělá šance a perfektně zpracovaný míč. Hrálo se převážně na soupeřově polovině a když Jakub trefil bránu soupeře, ostatní kluci se do toho také opřeli. Honzík vstřelil další dva góly a ani Vašík nezůstal pozadu. Sice jsme dostali pár gólů, ale s tímhle náskokem to kluky nemohlo rozhodit.
Poslední čtvrtinu jsme pokračovali na stejné úrovni. Soupeř nás zaskočil několika góly hned zpočátku, ale tím jeho výpady na naši bránu skončily. Kluci sice měli dost slabých okamžiků, ale i pár opravdu krásných přihrávek nebo zpracování míče a vzhledem k těžkému terénu odehráli hezkou hru. V síti soupeře tak skončilo dalších šest golů od Ondry, Honzíka i Kuby a kluci, celí zmáčení a zabahnění, odjížděli domů s výsledem 7:16.
SK Třeboradice(St. přípravka) – Spartak Kbely 10:4 | 8.10.2020
8. října jsme na domácím hřišti přivítali fotbalisty z nedalekých Kbel. Kluci se na umělce sešli v šedých dresech a nerada přiznávám, že jsme z nich od začátku měli velký respekt. Oblékli jsme se do našich nejoblíbenějších – bílých dresů a v čele s Eliškou se dali do hry. Bylo trochu zvláštní sledovat zápas bez přítomnosti povzbuzujících rodičů a jistě i kluci pociťovali při prvním takovém zápasu silnou změnu. Nikdo nekřičel, netleskal, nefandil… Bylo jen na klucích se s tím poprat. Jak už jsme si u téhle skupinky našich mladých zvykli, do první čtvrtiny vždy nastupují zlehka. Pokud bychom si to chtěli zdůvodnit rozumně, mohli bychom říct, že si oťukávají strategii soupeře a šetří energii, kterou se rozhodli vydat postupně, aby jim síly vydržely. Realita je ale taková, že naši mladí zkrátka neví :-). Vždycky jim chvilku trvá, než se rozkoukají a rozehrají. A dnes jsme na to alespoň nemuseli čekat do čtvrté čtvrtiny.
Vydali se totiž překvapivě na boj hned před koncem té první, kdy David poslal do soupeřovi brány hned první střelu. Další gól přicházel vzápětí a kluci si odcházeli k trenérovi pro radu za stavu 2:0.
Druhá čtvrtina pokračovala ve stejném znění. Štěpána nám sice lehce zranili, když se neúmyslně střetl s protihráčem a musel si jít na chvilku odpočinout, ale nakonec to nebylo nic vážného. Vzpamatoval se velmi rychle, naskočil znovu do hry a soupeři se pomstil moc pěkným gólem. Poté se hra lehce obrátila, když nám Kbelští začali obstřelovat Elišku, ta se ale nedala. Míče vyrážela, chytala a hlavně nepouštěla do sítě. Alespoň naše obrana dostala lekci a začala si hlídat hráče. A tak i druhá čtvrtina končila s dalšími dvěma góly v brance soupeře, tedy 4:0.
Ve třetí i čtvrté čtvrtině se odehrával dost podobný souboj. Kbelští se snažili táhnout na naši bránu, přesto se však většina zápasu odehrávala právě na jejich polovině. Ondra s Matějem Holomojem a Davidem dali šest gólů a čtyři jsme bohužel inkasovali. Dva z těch čtyř soupeřových gólů však byly ovšem velmi neštastné. První z nich totiž do Eliščiny brány poslal sám Sedy, když se nerozhlédl kolem sebe. A druhý tam poslal hlavičkou Rosťa, když stejně jako Sedy, ani nepostřehl, kde sám stojí a kde se nachází ostatní hráči.
Do kabin jsme si ce odcházeli vítězně za stavu 10:4, ale mohlo to dopadnout mnohem lépe, kdyby kluci koukali kolem sebe, hlídali si hráče a zbytečně nekličkovali.
