převzato z fotbalpraha.cz

Oddechl jste si, když sudí odpískal konec?
To ano. Vždyť posledních dvacet minut jsme se hlavně bránili. V jednu chvíli jsme měli i štěstí, kdy tam Šafránek byl sám. Naštěstí to nedal a my vyhráli.

Brali jste tohle utkání jako klíč, který může vše zlomit?
Vyhráli jsme, ale nedělám si iluze. Jsem realista, budeme to mít se záchranou hodně těžké. Já to takhle mám i v životě. Na vysoké škole jsem taky šel na zkoušku a říkal si, že jí neudělám. A v tu chvíli to vždycky dobře dopadlo. Když jsem si myslel, že to v pohodě dám, přišel problém. Takže, když to vezmu z pohledu Třeboradic v přeboru, není všem dnům konec, ale bude to hodně těžké. Abychom se dostali na čtyřicet bodů, to musíme vyhrát každý druhý zápas…

Dvakrát jste prohrávali, což nebylo příjemné. Co se stalo?
Tam je obecně jeden z našich problémů. My snad skoro vždycky dostaneme gól do desáté minuty a prohráváme. Soupeři pak chodí do otevřené obrany, hraje se jim lépe. A ještě když si uvědomíte, jaké góly dostáváme…

Na druhou stranu máte v útoku střelce Jůzka, který se začal prosazovat a má pořádně nabito. Nechtěl jít v klíčové chvíli i na penaltu?
Soupeř tvrdí, že byla vymyšlená, u nás kluci říkají, že byla jasná. Já jsem sice stál blízko, ale měl jsem tam dva hráče. Pořádně jsem to neviděl a Roberta jsem se na to neptal. Jsme rádi, že mu to tam začalo padat. On by za normálních okolností měl určitě gólů i víc, jen potřebuje, aby na něj chodilo víc centrů do vápna, třeba dvacet za zápas. Ale my to tam nedostaneme. Kdyby pokračoval Pavel Grznár, to by to tam létalo.

Jenže ten už v týmu není. Míč jste si po odpískání penalty vzal vy. Váhal jste?
Já jsem na penalty určený. Kdyby hrál, tak by mohl jít Giggs (spoluhráč Kadlec), jenže ten snad odehrál jen čtyři zápasy. Trápí nás hodně zranění. Robert Jůzek není mezi určenými střelci, ještě jsem chtěl dát možnost Červovi, ale tvářil se trochu váhavě, tak jsem míč nikomu nedal a šel na to.

Měl jste nervy?
V hlavě jsem možná malinko měl, že kdybych to nedal, bylo by to špatný. Možná mi to hlavou proběhlo. Ale my jsme už v situaci, kdy tohle neřešíme. Penalty jsme kopali i v poháru proti Spojům. Byl jsem v klidu. Koukal jsem se, jestli gólman udělá úkrok do strany, ale on nic. Neměl jsem na vybranou, tak jsem to dal aspoň nahoru a vyšlo to.

Byl to nejdůležitější gól sezony?
Vzhledem k tomu, že jsme vyhráli podruhé v sezoně, tak ano. Poprvé jsme vyhráli v Podolí, tam dával obě branky Giggs. Když se podíváte na video ze zápasu, ani jsem se moc neradoval. Byl to můj individuální počin, jenže když to nezvládnete jako tým, tak je to k ničemu. Tady jsem měl daleko větší radost, když zápas skončil, že jsme udělali tři body.

Ve třetím kole jste vyhráli v Podolí a čekalo se, že zlom přijde už tam. Proč nepřišel?
Tam mi přišlo, že jsme měli ještě v sestavě dost hráčů, co snesou přeborové měřítko. Podívejte se na naši marodku, nám třeba v jednu chvíli chybělo osm kluků. Jasně, zranění mají i jinde, ale je rozdíl, když jsou třeba čtyři a někomu chybí tolik lidí. To musí být znát.

Přemýšlel jste, v čem je zakopaný pes, že je marodka tak početná?
Poslední dvě sezony se nedohrály kvůli covidu, připravujete se individuálně, chodíte třeba běhat, jenže jak byla pauza delší a delší, s tou motivací to bylo složitější. Jasně, všichni jsme byli na tom stejně. Jenže pak, jak se začalo pořádně trénovat s týmem na hřišti, ten pohyb je jiný, než když někde běháte. A prostě přišla svalová zranění. Byla tam i smůla, kdy si třeba Červenka v posledním přáteláku zlomil žebra a byl dlouho mimo. Jasně, asi bychom neměli teď o dvacet bodů víc, ale vypadalo by to z naší strany určitě jinak. Lepila se sestava, kluci hráli na jiných postech. Všechno bylo špatně. A navíc týmy, od kterých se to třeba tolik nečekalo, dělaly body. To jsem nechápal.

Pak jste aspoň k remíze dovedli divoký zápas s Újezdem nad Lesy, kde jste prohrávali 0:4, proč ani to tým nenakoplo?
Kdybychom tohle dokázali proti kvalitnějšímu soupeři, tak by to tak asi bylo. Jenže nás pořád dokola srážejí vlastní obrovské chyby. My jsme dostali 47 gólů, nejvíc ze všech. Tři branky jsme si dali vlastní, jednu i já. Ale jinak z toho počtu jsme snad 35 dostali po šílených chybách.

Přesto manko na nesestupové příčky je šest bodů. Pořád to vypadá hratelně, ne?
Jenže nás teď čekají do konce podzimu zápasy s Újezdem Praha 4 a pak taky čtyři rezervy. Víte, jak to je. Tyhle týmy, když se chtějí zachránit, tak to prostě posílí. Když vám tam najednou Žižkov pošle hráče ze druhé ligy, tak ta síla je obrovská. Takže, pokud se béčka budou chtít zachránit, tak tam ty kluby nasypou hráče a bude to zase o hodně složitější. Jsem rád, že jsme zvládli Uhelné sklady, to byl takový souboj týmů, které jsou na tom špatně. Co bude dál, to se uvidí.

Na pozici trenéra skončil Viktor Pařízek a nahradil ho jeho asistent Jan Klíma. Po utkání je asi vždycky pořádně vykřičený, co?
Je o něm známé, že je to hecíř. Je hodně emotivní. Na lavičce je to změna, někomu to asi sedí víc, někomu méně. Pro nás to ale překvapení není, že zápasy prožívá, my ho dobře známe.

Třeboradice vyhrály druhý zápas v sezoně Pražská teplárenská přeboru. Zvládly možná klíčovou bitvu s Uhelnými sklady (3:2). Zkušený záložník Petr Viktorin, který proměnil penaltu a rozhodl o tříbodovém zisku svého týmu, si ale dobře uvědomuje, že vyhráno jeho tým nemá. „Samozřejmě jsem rád, že jsme to zvládli. Ale pořád máme jen sedm bodů a k záchraně jich bývá třeba kolem čtyřiceti,“ shrnuje drsnou třeboradickou realitu kapitán třináctého celku tabulky.