Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a ještě dál,, nás v neděli čekal další hrací den turnaje Ministar s našimi malinkými. Tentokrát jsme se pořadatelství ujali my. Byl to vlastně úplně první turnaj, který Třeboradice pořádaly. Jakožto trenér ročníku 2016 se celého pořádání chopil trenér Martin Šádek a za pomoci a podpory všech zúčastněných rodičů se to opravdu povedlo.
Sjely se opět týmy TJ Sokol Libiš, FK Řeporyje, ČAFC Praha a SK Viktoria Sibřina. Za domácí tým SK Třeboradice jsme tentokrát postavili týmy dva, abychom i mladším dětem z 2017 dali šanci si zahrát. Byli jsme rozděleni jako tým červených a oranžových. Bohužel kvůli vysoké neúčasti z důvodu nemocných 2017 jsme je doplnili dětmi z ročníku 2016 a mohlo se startovat.
Postavili jsme tři hřiště. Dvě na umělé trávě, jedno na přírodní trávě, aby to rychleji utíkalo a aby nám vzhledem k totální absenci sluníčka nikdo neumrzl. Poháry byly připravené, stejně tak medaile, ceny i stůl s velkým pohoštěním. Rozhodčí z řad našich odchovanců byli také na místě a tak stačilo jen zavelet ke startu.
Prvním protivníkem pro naše červené byla ČAFCa. Do brány si nakráčel náš ,,ředitel,, Honzík. Skvěle se zlepšuje a pracuje na sobě. S prvním turnajem se to vůbec nedá srovnat. Vybíhá z brány, skáče po balónu a než rozehraje, zkontroluje si obsazenost svého týmu a uvážlivě se rozhodne. Když pomineme to, že chytat vůbec nechce, daří se mu fantasticky :-). V hřišti se nám dařilo také skvěle, kluci opravdu bojovali o balón a zlepšení je vidět i na každém z nich.
ČAFC Praha : Třeboradice 2:5
Jako druzí na nás čekaly Řeporyje. Do brány už jsme Honzíka nedostali, tak se tomu postavil Kuba. A moc se mu dařilo. Matěj s Jonášem nedali nikomu ze soupeřů možnost, aby se přiblížil k naší bráně. Vybojovali téměř každý balón a okamžitě ho posunuli vpřed. I díky nim se Kubíkovi podařilo v bráně uhájit nulové skóre.
FK Řeporyje : Třeboradice 0:5
Dva zápasy, dvě výhry. Úžasná práce a my se nyní přesunuli na umělku, abychom se postavili týmu ze Sibřiny. V bráně opět kraloval Kubík a šli jsme do boje. Všichni hrozně makali a tlačili soupeře. Ondra byl neuvěřitelně dravý a šel pořád po balónu, Jonáš byl důrazný a nikomu nic nedal zadarmo. Matěj s Honzíkem z obou stran bránili naši bránu a nepustili nikoho k pořádnému útoku. Štěpán se několikrát hnal na bránu soupeře a vypadalo to velmi nadějně. Nakonec jen společným úsilím jsme konečně ukázali Sibřině, co v nás je. A ten pocit stál za to! Kubík opět vychytal krásnou 0 a kluci jedním povedeným gólem zakončili.
SK Viktoria Sibřina : Třeboradice 0:1
Nyní nás čekal náš druhý tým. Tenhle zápas nám nedělal takovou radost. Věděli jsme, že naše děti z 2017 jsou velmi oslabení, sešly se v zoufalém počtu a bez trenéra, či asistentů. Pro většinu to byl teprve první, v lepším případě, druhý turnaj. Ale opravdu se snažily a hrály s takovou snahou a chutí, že každý gól, který končil v jejich síti, nás téměř fyzicky bolel. Rozálka s Adélkou napadaly naše kluky s takovou bojovností, že i ostřílení fotbalisti, jako je Jonáš s Matějem, měli co dělat. Matyáš s Vojtou skvěle bránili. Libor s Danem tlačili naše kluky a několikrát naši bránu ohrozili. Petr se v bráně snažil, co mu síly stačily. Naši kluci však byli přece jen o trošku důraznější v zakončení a tak jsme i nyní, z toho zápasu, odcházeli s výhrou.
Třeboradice oranžová : Třeboradice červená 0:7
Naše euforie vrcholila. Měli jsme za sebou čtyři výhry ze čtyř zápasů. Naše úspěšnost byla stoprocentní. Teď nás ale čekal nejsilnější soupeř. Poslední zápas, který vše rozhodne. TJ Sokol Libiš. Kubík odhodlaně nastoupil do brány a kluci se rozestavěli po hřišti. Počasí jako by dokonale vidělo do rozpoložení každého jednoho z nás. Mlha houstla a zima nám zalézala pod bundy. Z každé strany se ozývalo drkotání zubů, do kterého se rozezněl téměř neslyšitelný hvizd píšťalky. Kluci se dali do pohybu a mělo to skutečně drajf. První gól končil v síti soupeře. Úžasné. Ale Libiš se vzchopila a přiletěli nám do branky hned dva balóny za sebou. Kubík vybíhal a snažil se tomu zabránit, ale tohle se chytit nedalo. Museli jsme zamakat. A dařilo se nám. Bylo to neskutečné drama. Jeden do posledního bojovali a rvali se o míč. Vehementně útočili na libišskou bránu a do poslední kapky potu chránili tu naši. Byli jsme v úžasu. Kdyby takhle vypadal každý náš zápas na turnajích, tak třetímu místu bychom mávali z vyšších příček. Kluci byli úžasní. Porazit Libiš jsme již nestihli, ale odnesli jsme si za remízu krásný 1 bod.
TJ Sokol Libiš : Třeboradice 3:3
Nyní už bylo na nás, abychom spočítali skóre a vypracovali umístění. Přemístili jsme se na umělku i s poháry, medailemi a dárkami pro všechny zúčastněné, doplnili umístění do diplomů a mohlo se začít rozdávat. A byli jsme nadšení. Nejen, že naši červení měli stejný počet bodů, jako libiští, takže nám zlatá příčka unikla jen o skóre, ale i našim oranžovým unikla pátá pozice jen na skóre a jen o vlásek je tedy předběhly Řeporyje.
Vzhledem k zimě a husté mlze, jež přetrvávala celý turnaj, patří obrovské poděkování všem fanouškům, kteří vydrželi a podpořili nejen své děti, ale i nás.
Děkujeme všem zúčastněným týmům, kteří si přijely zasportovat a díky nimž, jsme lepší a lepší, protože nás motivují ke skvělým výsledkům.
Děkujeme Jakubovi, našemu předsedovi, že se ujal vyhlašování stejně, jako úvodního slova a že osobně pogratuloval všem hráčům k vítězství a slavnostně předal poháry, medaile i diplomy.
Děkujeme Karlovi, našemu dvornímu fotografovi, za skvělou práci. Fotky od něho jsou vždy prvotřídní a skvěle zachytí nejen danou situaci, ale i emoce, které se v ní odráží.
Děkujeme Jirkovi Melicharovi za úžasný dort pro všechny naše děti. Byl nejen nádherný, ale opravdu výborný!
Děkujeme Jiřímu Honcovi, Danovu tatínkovi, že se ujal na celou dobu konání turnaje našeho oranžového týmu, namísto trenérů a asistentů, kteří se bohužel nemohli účastnit. Zvládl to skvěle, vedl děti k fair play a střílení gólů a já věřím, že si to děti pod jeho vedením užily.
Děkujeme všem rodičům, kteří napekli a nanosili veškeré občerstvení a postarali se tak, aby všichni měli, co uzobávat a mohli doplňovat energii. Stejně tak jim děkujeme za všechny věcné dary, díky kterým se tašky s odměnami naplnily po okroj a ještě dost zbylo na další naše turnaje a soutěže. Obrovské díky vám!
Neskutečně velké díky patří zúčastněným dětem. Účast na turnaji není samozřejmostí a my jsme se do poslední chvíle obaváli, zda vás přijde dost na postavení slíbených dvou týmů. Bylo to s odřenýma ušima, ale podařilo se to. Z každé strany se ozýval kašel, kýchání a i tak jste nás v tom nenechali. Děkujeme! Jsme na vás všechny skutečně moc pyšní! Přišli jste, hráli jste s obrovskou chutí a odehráli skvělé zápasy!
V poslední řadě bych ráda poděkovala za nás všechny trenérovi ročníku 2016, Martinu Šádkovi. Díky, že ses toho ujal. Že ses k tomu postavil, tak jak bylo správné. Že jsi konečně prolomil tu imaginární zeď v podobě nepořádání dětských turnajů. Celý turnaj jsi uplně sám zorganizoval, zařídil, vše potřebné oběhal, nakoupil a připravil. Každý z výsledků je i Tvou zásluhou.
Děkujeme!🙏
