SK Třeboradice st žáci – AFK Slavoj Podolí 3:2
22.4.2023
Dnes nás čekal hned po ránu klíčový zápas proti klukům z Podolí. Na podzim jsme od nich dostali výprask 9:1, ale nyní jsme se o první místo dělili jen na počet vstřelených gólů, jelikož bodů jsme odehráli stejně. A vzhledem ke skvělému počasí a výhodě domácího hřiště jsme byli rozhodnutí nechat na hřišti duši.
Na střídačce se nás sešlo tolik, co už dlouho ne a všichni byli odhodlaní vyhrát. Hned v první minutě měl obrovskou šanci Tadeáš, ale na poslední chvíli se mu nepodařilo zakončit. Další následoval výpad Makse, ale minul bránu. Zásadní chyby, které mohli ovlivnit celý zápas. Zakončení…
Další Maksův výstřel na bránu už byl téměř bezchybný, ale soupeřův brankář skvěle vyrazil.
Nevzdávali jsme se a tvrdě jsme bojovali. Ve 14. minutě už nám patřilo hřiště, když Tadeáš zpracoval skvělou Maksovu hlavičku a naprosto bezchybně zakončil. Do této chvíle jsme soupeře absolutně nepustili za půli a jasně jsme je přehrávali. Ale jak už to tak bývá, radovali jsme se moc a vypustili hru. Podolí nás připravilo o balón a ten končil v naší síti.
Bráníme se a snažíme se zaútočit. Vítek měl skvělou šanci, bohužel minul. Podolí se ujalo balónu a útok vraceli. Při dohrání rohového kopu nám balón v síti skončil, ale nebyl uznán. Dva jejich hráči nám vběhli do brankáře a Vlado zůstal ležet. Přerušení hry a všem nám zatrnulo. Při nárazu ho ještě odhodili na tyč a vypadalo to ošklivě. Naštěstí se brzy zorientoval a k vážnému zranění nedošlo.
Poločas 1:1
Na druhý poločas jsme šli ještě odhodlaněji. Atmosféra byla neskutečná a kluci cítili šanci. Vítek ji využil a ve 44.minutě se mu podařilo zvednout skóre na 2:1. Na střídačce to skákalo radostí. Emoce byly neskutečné a atmosféra velmi vypjatá. Schytali jsme dvě žluté karty, ale rozhodčí jako by nesledoval ani své pomezní, natož dění na hřišti. Když kluci z Podolí vrazili facku našemu kapitánovi a další čtyři se na něj seběhli div ho nevystrkali z hřiště, žlutou dostal náš kapitán. Od svazu bylo rozumné, že na takový zápas poslal i své pomezní, příště by však stalo za to zvážit, zda by to neměl být někdo dospělý, který umí zhodnotit situaci.
No nic, zvládneme všechno a dál se snažíme. Nervy pracují, emoce jsou velmi silné, atmosféra téměř hmatatelná. Když Tomáš v 58. minutě zvedá náskok téměř z půlky hřiště, už bychom nejraději pískali konec. Neuvěřitelné. Parádní. Kluci se sbíhají do chumlu a skáčou po sobě. Věrní rodiče na lavičkách jásají radostí. To nadšení je úžasné. Bohužel zbývá ještě hrozně moc času do konce, faulů ze strany Podolí přibývá, kluci jsou hrozně vyčerpaní, ale pořád se rvou. Když jsme inkasovali druhý gól v 67. minutě, vystřelil nám tep do nebeských výšin. Když už se měl pískat konec, rozhodčí nastavil další minuty. To už jsme šli do kolen a celá střídačka byla na nohou a lavičky fanoušků skandovali. Bylo to extrémně silné a vypjaté.
S tím vymodleným závěrečným hvizdem se všichni seběhli do hřiště a to štěstí a radost sálala ze všech tak moc, že se zdálo, že nám teď patří celý svět.
Kluci byli skvělí a fungovali jako tým. Ač se zdálo, že Podolí nás často přehrávalo, tři body a první příčka v tabulce jsou naše.
Střelci: Tadeáš Šauer 14′
Vít Marek 44′
Tomáš Dvořák 58′
Sestava: Vladlen Belebekha (B), Tomáš Dvořák, Matěj Princ, Michael Koštialik, Oliver Janoušek, Lukáš Bartík, Filip Šádek (K), Muyinzoda Shokhjakhon, Jakub Roček, Maksym Teslychko, Tadeáš Šauer, David Dvořák, Štěpán Řehák, Matěj Holomoj, Vít Marek, Armend Mustafa, Dan Sedláček
