SK Čechie Smíchov – SK Třeboradice St. dorost 8:4 (3:2)
Na Smíchov jsme dorazili těsně po obědě a zase v zoufalém počtu. Na lavičce střídajících ani noha a opět bez gólmana. I tak se kluci rozhodli nevzdat to předem.
Hned ve čtvrté minutě jsme se mohli radovat v momentě, kdy do branky soupeře padl gól z jejich vlastních řad.
Než, abychom za to vzali a vybudovali si pořádný náskok, soupeř svoji chybu ihned napravil. Za deset minut byl stav 2:1 a teklo nám do bot.
Oba góly vstřelené po rozích, kdy jsme nepokryli hráče na zadní tyči a ten poté úspěšně hlavičkoval. Ve 22. minutě se podařilo Oliverovi zpracovat balón a poslat ho Edovi, který smíchovského brankáře prostřelil. Stav 2:2, ale neměnil nic na stavu, jakým jsme hráli a jaké chyby jsme dělali. Při standardce jsme nechali volného hráče v malém vápně a za to jsme byli potrestáni gólem do kabin a stav se zvedl na 3:2. I přes motivaci, upozornění na chyby a rozebrání herní strategie se po nástupu na druhou půli opakovaly ty samé chyby.
46. minuta a další gól v naší síti. Nenabíháme, přihráváme si na paty, nezpracujeme kvalitně balón. Potřebovali bychom aspoň 2,3 doteky navíc, což se nekoná… Ani se nenadějeme a stav 5:2 nás dohání k zoufalství a směřujeme všechny zbývající síly do útoku. Z těch pár šancí, které jsme měli, proměňuje až Filip Korn. Krásně přeskočil protihráče, získal míč, luxusně proběhl mezi dvěma dalšími soupeři a za vápnem vystřelil. Nechytatelná střela a snížení na 5:3. V 70. minutě ho následuje Oliver a v celém týmu je znát zlom. Cítíme šanci otočit stav, tlačíme soupeře a veškeré emoce jsou téměř hmatatelné.
Bohužel už na to nemáme a přišlo přesně, co jsme nechtěli. Po našem rohu se soupeř dostal k rychlému brejku a potrestal nás. Do naší sítě padá rozhodující gól, který nás zlomil. Fyzicky jsme vyčerpaní. Šance, které si tvrdě vydřeme nezvládáme dotáhnout. Nemáme sílu ani chuť se vracet. 5 z 10 kluků na hřišti vypadá téměř na omdlení. Vypouštějí souboje, protože je neudýchají. U dvou kluků na hřišti je vidět snaha ještě hrát fotbal, ostatní vypadají, jako by tiše rezignovali a prali se s touhou si lehnout…
…protože to, co se nyní odehrává na hřišti se dá těžko popsat slovy… z šance na vyrovnání, či dokonce otočení celkového stavu zbývá jen prach a bolestné vzpomínky. V naší bráně končí další dva góly a my už se modlíme za závěrečný hvizd. Na hřišti není, kdo by to zvrátil a sám Mára na to prostě nestačí.
Ostuda, zoufalství, vztek a ponížení… To všechno se dá vyčíst z tváře našich hráčů po cestě do kabin. Bohužel jsou tyhle pocity na místě.
Jsme na 7. místě v tabulce. Sedmém z deseti. To nevypovídá o ničem dobrém.
Před sebou máme poslední zápas podzimní části sezóny. Tak nezbývá než doufat v menší ostudu a třeba, možná… by mohl dorazit i gólman… Nechme se překvapit.
Střelci: Eda Kukla 33′
Filip Korn 67′
Oliver Janoušek 70′
