Ještě, než vůbec kohout zakokrhal, za časného svítání už jsme sedali do aut, abychom 19.9. už v 8:30h odehráli zápas na druhé straně Prahy. Plni očekávání jsme se střetli se Zličínskou starší přípravkou a dali se do boje.
Na jejich krásně udržované umělce se nám hrálo jedna báseň. Kluci z nich byli v první čtvrtině poněkud nervózní, protože i k nám se doneslo, že Zličín porazil FA Praha, kde jsme my dostali pěkně zabrat a ošklivě prohráli. Tak tedy zpočátku kluci nic moc nepředváděli a celá hra byla bez gólů a jen o ztrácení balónů a strachu do toho jít. Těsně před koncem první čtvrtiny nulový stav konečně ukončil prvním gólem Ondra Studený. Kluci se oklepali, někteří se konečně probudili a začali hrát normálně. Ondra Studený s Filipem Honzárkem předváděli téměř dokonalou sehranost. Fíla se konečně rozhodl i přihrávat a Ondra se mu to nebál vracet. Proto byla celá druhá čtvrtina převážně o nich a vstřelené góly šly právě od jejich nohou. Krásné výkony byly však vidět i u našich obránců pod taktovkou kapitána Dana Sedláčka, díky nimž si Adam mohl v bráně užívat klidu a tak jsme z druhé čtvrtiny odcházeli už se skórem 0:4.
Třetí i čtvrtou čtvrtinu jsme měli nad Zličínem stále jasnou převahu, ať už podle skóre nebo předvedených výkonů. Ačkoli dva naprosto zbytečné góly v naší síti skončili, slzy jsme neronily. Celý zápas uzavřel posledním gólem Matěj Kolář a výsledek zvedl na krásných 2:10. Lepší start sobotního dne jsme si ani neuměli představit.
