foto i text převzato z www.fotbalpraha.cz
Má za sebou dva zápasy. A před sebou hodně práce. Trenér Jan Novák vyměnil třeboradickou rezervu za áčko v Pražská teplárenská přeboru. Třicetiletý kouč poznává nové svěřence a snaží se tým plný výtečných fotbalistů zvednout. Po první výhře však přišel debakl 0:5 na hřišti Újezdu Praha 4. „Chci, abychom hráli útočně a fungovali jako tým. Věřím, že si to sedne,“ vykládal kouč po těžké porážce. Z hlasu však bylo znát nadšení a odhodlání poprat se s Třeboradicemi o úspěch.
Konec trenéra Kabyla byl poměrně nečekaný. Všechno se
seběhlo poměrně rychle. Co jste říkal na to, když vás vedení oslovilo,
ať převezmete A-tým?
Byl jsem překvapený, když ta nabídka
přišla. Všechno jsem řešil s pány Kottem a Kloučkem. Nabídka z přeboru
pro mě samozřejmě znamenala obrovskou šanci. Snad nezklamu a výsledkově i
herně to bude lepší.
Váhal jste, nebo bylo okamžitě jasno, že do angažmá v přeboru jdete?
Trošku
jsem o všem přemýšlel. V Třeboradicích jsem nedělal jen béčko, ale i
mladší přípravku, takže v nadsázce řečeno jsem byl na fotbale víc než
doma. A to mám dvě malé děti, takže nad tím jediným jsem uvažoval. Ale
nakonec mi sama žena řekla, ať do toho jdu, což mi moje rozhodování
ulehčilo.
Dohodli jste se do konce sezony?
Zatím
je to tak, že povedu Třeboradice do konce podzimu. A pak si s vedením
sedneme a všechno si vyhodnotíme, co se povedlo. Uvidíme, jaká bude
spokojenost.
Začal jste proslovem k týmu?
Bylo
to tak, že přišel do kabiny pan Kott a představil mě. Já nejsem
příznivcem nějakých proslovů, za mě mluví odvedená práce. Tak to mám
radši. Jediné, co chci, abychom fungovali dobře jako tým a táhli jsme
všichni za jeden provaz.
To zní vcelku trefně. Slyšel jsem, že dvě skupiny hráčů si v Třeboradicích úplně nesedly. Cítil jste to podobně?
Jasné
je, že zásah do týmu byl velký. Jedna skupina hráčů zůstala z minulé
sezony a další parta přišla. Nějakou dobu prostě trvá, než si to sedne
dohromady. Ale fotbalisté na vysoké úrovni v klubu jsou, o tom žádná. A
co se týče dotazu: jak jsem říkal, nějakou dobu trvá, než si to sedne a
já věřím, že to bude lepší a lepší. V béčku taky přišlo pět, šest kluků a
povedlo se to dát dohromady.
Zvenčí to vypadá, že si dvě
hráčské party úplně nesedly. Zkusíte nějaký teambuilding, nebo jste
třeba zašli do hospody, kde si to mohli hráči vyříkat?
Něco
máme v plánu, ale ono je to složité, když kluci chodí do práce. Ale oni
se potkávají i mimo trénink, díky panu Kaprovi máme možnost regenerace,
vířivky, sauna. Věřím, že i tyhle věci kluky stmelí ještě víc. A když
vezmu třeba víkendový zápas, tak jsme sice vysoko prohráli, ale kluci už
spolu daleko víc komunikovali a bojovali jeden za druhého.
Hned jste vsadil na starousedlíky. Vrátil jste do sestavy třeba Kadlece, který vám odvděčil gólem. Byl nažhavený?
Určitě.
Každý trenér jde k týmu s nějakou představou, má svoje hráče. Já o
Kadlecovi dobře vím, táhne tým, střílí góly, přihrává. Bojuje za
Třeboradice, rád jsem ho do sestavy vrátil.
Začali jste výhrou nad Uhelnými sklady. Ulevilo se vám?
No
jasně, že ano. A moc. Věděli jsme o problémech Uhelných skladů, že jich
chodí na utkání méně. Ale věřil jsem, že náš výkon bude ještě lepší.
Myslím, že nám uškodil terén. Máme technické hráče a tady jsme hráli
jinak.
Na půdě Újezdu Praha 4 se ale na úspěch nepovedlo navázat. Dostali jste pět branek. Proč?
První
poločas byl z naší strany velmi slušný. Po první inkasované brance jsme
se zvedli a výkon, který jsme předváděli mezi desátou a pětačtyřicátou
minutou, odpovídal mým představám. Trefili jsme břevno, byly tam i další
možnosti. Věřím, že kdybychom srovnali, tak…
Jenže jste nevyrovnali a nakonec váš tým inkasoval pět branek.
Do
druhého poločasu jsme šli s tím, že na soupeře vletíme. Místo toho jsme
ale rychle dostali druhý gól. A pak třetí. Následně jsme ještě nedali
penaltu. Od té chvíle už jsme byli v křeči.
Trochu to vypadá, že výkyvy, které Třeboradice trápí, mohou pokračovat. Nebojíte se toho?
Věřím, že se to vyladí. Tým poznáváme za pochodu.
V čem by se pod vaším vedením měly Třeboradice měnit?
Mám
rád útočný fotbal. Budu taky chtít, abychom po ztrátě míče chtěli
okamžitě balon získat zpátky, což je hodně fyzicky náročné. Ale chtěl
bych, aby byla naše hra taková. Fyzicky je tým připravený dobře. Chtěl
bych, abychom byli na trávníku dominantní.
Zvládnete při
tom všem zapojovat více mladších hráčů? To byl jeden z důvodů, který
vyřklo vedení klubu a měl hrát roli při konci trenéra Kabyla…
Na
to dojde, až tým poznám a vyhodnotíme si hráče. Víme, že jsou u nás
hodně zkušení kluci, co hráli výš. A někteří byli i v lize. Jasně, že je
tam Pavel Grznár, ale když ho vidíte na hřišti, tak on jako nejstarší
běhá nejvíc. A ještě má vynikající kopací techniku. Takže trenér může
být rád, že takového hráče v týmu má. A co se týče mladších kluků, hráče
béčka znám. Oni dobře vědí, že vize zapojovat mladší hráče tady je,
takže to záleží i na jejich výkonech.
Do konce podzimu zbývají čtyři kola. Kde byste rád viděl Třeboradice během zimy?
Určitě
co nejvýše, zvláště když padají čtyři týmy. Máme devatenáct bodů a
nevypadá to zle. Ale musíme dál makat. Je to vyrovnané a když třeba
prohrajete dvě utkání, hned se v tom plácáte. Musíme se mít na pozoru.
Čekají nás teď zápasy s béčky, které mohou mít posily. Ale věřím, že se
týmu bude dařit.
Má za sebou dva zápasy. A před sebou hodně práce. Trenér Jan Novák vyměnil třeboradickou rezervu za áčko v Pražská teplárenská přeboru. Třicetiletý kouč poznává nové svěřence a snaží se tým plný výtečných fotbalistů zvednout. Po první výhře však přišel debakl 0:5 na hřišti Újezdu Praha 4. „Chci, abychom hráli útočně a fungovali jako tým. Věřím, že si to sedne,“ vykládal kouč po těžké porážce. Z hlasu však bylo znát nadšení a odhodlání poprat se s Třeboradicemi o úspěch.
Konec trenéra Kabyla byl poměrně nečekaný. Všechno se
seběhlo poměrně rychle. Co jste říkal na to, když vás vedení oslovilo,
ať převezmete A-tým?
Byl jsem překvapený, když ta nabídka
přišla. Všechno jsem řešil s pány Kottem a Kloučkem. Nabídka z přeboru
pro mě samozřejmě znamenala obrovskou šanci. Snad nezklamu a výsledkově i
herně to bude lepší.
Váhal jste, nebo bylo okamžitě jasno, že do angažmá v přeboru jdete?
Trošku
jsem o všem přemýšlel. V Třeboradicích jsem nedělal jen béčko, ale i
mladší přípravku, takže v nadsázce řečeno jsem byl na fotbale víc než
doma. A to mám dvě malé děti, takže nad tím jediným jsem uvažoval. Ale
nakonec mi sama žena řekla, ať do toho jdu, což mi moje rozhodování
ulehčilo.
Dohodli jste se do konce sezony?
Zatím
je to tak, že povedu Třeboradice do konce podzimu. A pak si s vedením
sedneme a všechno si vyhodnotíme, co se povedlo. Uvidíme, jaká bude
spokojenost.
Začal jste proslovem k týmu?
Bylo
to tak, že přišel do kabiny pan Kott a představil mě. Já nejsem
příznivcem nějakých proslovů, za mě mluví odvedená práce. Tak to mám
radši. Jediné, co chci, abychom fungovali dobře jako tým a táhli jsme
všichni za jeden provaz.
To zní vcelku trefně. Slyšel jsem, že dvě skupiny hráčů si v Třeboradicích úplně nesedly. Cítil jste to podobně?
Jasné
je, že zásah do týmu byl velký. Jedna skupina hráčů zůstala z minulé
sezony a další parta přišla. Nějakou dobu prostě trvá, než si to sedne
dohromady. Ale fotbalisté na vysoké úrovni v klubu jsou, o tom žádná. A
co se týče dotazu: jak jsem říkal, nějakou dobu trvá, než si to sedne a
já věřím, že to bude lepší a lepší. V béčku taky přišlo pět, šest kluků a
povedlo se to dát dohromady.
Zvenčí to vypadá, že si dvě
hráčské party úplně nesedly. Zkusíte nějaký teambuilding, nebo jste
třeba zašli do hospody, kde si to mohli hráči vyříkat?
Něco
máme v plánu, ale ono je to složité, když kluci chodí do práce. Ale oni
se potkávají i mimo trénink, díky panu Kaprovi máme možnost regenerace,
vířivky, sauna. Věřím, že i tyhle věci kluky stmelí ještě víc. A když
vezmu třeba víkendový zápas, tak jsme sice vysoko prohráli, ale kluci už
spolu daleko víc komunikovali a bojovali jeden za druhého.
Hned jste vsadil na starousedlíky. Vrátil jste do sestavy třeba Kadlece, který vám odvděčil gólem. Byl nažhavený?
Určitě.
Každý trenér jde k týmu s nějakou představou, má svoje hráče. Já o
Kadlecovi dobře vím, táhne tým, střílí góly, přihrává. Bojuje za
Třeboradice, rád jsem ho do sestavy vrátil.
Začali jste výhrou nad Uhelnými sklady. Ulevilo se vám?
No
jasně, že ano. A moc. Věděli jsme o problémech Uhelných skladů, že jich
chodí na utkání méně. Ale věřil jsem, že náš výkon bude ještě lepší.
Myslím, že nám uškodil terén. Máme technické hráče a tady jsme hráli
jinak.
Na půdě Újezdu Praha 4 se ale na úspěch nepovedlo navázat. Dostali jste pět branek. Proč?
První
poločas byl z naší strany velmi slušný. Po první inkasované brance jsme
se zvedli a výkon, který jsme předváděli mezi desátou a pětačtyřicátou
minutou, odpovídal mým představám. Trefili jsme břevno, byly tam i další
možnosti. Věřím, že kdybychom srovnali, tak…
Jenže jste nevyrovnali a nakonec váš tým inkasoval pět branek.
Do
druhého poločasu jsme šli s tím, že na soupeře vletíme. Místo toho jsme
ale rychle dostali druhý gól. A pak třetí. Následně jsme ještě nedali
penaltu. Od té chvíle už jsme byli v křeči.
Trochu to vypadá, že výkyvy, které Třeboradice trápí, mohou pokračovat. Nebojíte se toho?
Věřím, že se to vyladí. Tým poznáváme za pochodu.
V čem by se pod vaším vedením měly Třeboradice měnit?
Mám
rád útočný fotbal. Budu taky chtít, abychom po ztrátě míče chtěli
okamžitě balon získat zpátky, což je hodně fyzicky náročné. Ale chtěl
bych, aby byla naše hra taková. Fyzicky je tým připravený dobře. Chtěl
bych, abychom byli na trávníku dominantní.
Zvládnete při
tom všem zapojovat více mladších hráčů? To byl jeden z důvodů, který
vyřklo vedení klubu a měl hrát roli při konci trenéra Kabyla…
Na
to dojde, až tým poznám a vyhodnotíme si hráče. Víme, že jsou u nás
hodně zkušení kluci, co hráli výš. A někteří byli i v lize. Jasně, že je
tam Pavel Grznár, ale když ho vidíte na hřišti, tak on jako nejstarší
běhá nejvíc. A ještě má vynikající kopací techniku. Takže trenér může
být rád, že takového hráče v týmu má. A co se týče mladších kluků, hráče
béčka znám. Oni dobře vědí, že vize zapojovat mladší hráče tady je,
takže to záleží i na jejich výkonech.
Do konce podzimu zbývají čtyři kola. Kde byste rád viděl Třeboradice během zimy?
Určitě
co nejvýše, zvláště když padají čtyři týmy. Máme devatenáct bodů a
nevypadá to zle. Ale musíme dál makat. Je to vyrovnané a když třeba
prohrajete dvě utkání, hned se v tom plácáte. Musíme se mít na pozoru.
Čekají nás teď zápasy s béčky, které mohou mít posily. Ale věřím, že se
týmu bude dařit.