SK Třeboradice(St. přípravka) – Spartak Kbely 10:4 | 8.10.2020
8. října jsme na domácím hřišti přivítali fotbalisty z nedalekých Kbel. Kluci se na umělce sešli v šedých dresech a nerada přiznávám, že jsme z nich od začátku měli velký respekt. Oblékli jsme se do našich nejoblíbenějších – bílých dresů a v čele s Eliškou se dali do hry. Bylo trochu zvláštní sledovat zápas bez přítomnosti povzbuzujících rodičů a jistě i kluci pociťovali při prvním takovém zápasu silnou změnu. Nikdo nekřičel, netleskal, nefandil… Bylo jen na klucích se s tím poprat. Jak už jsme si u téhle skupinky našich mladých zvykli, do první čtvrtiny vždy nastupují zlehka. Pokud bychom si to chtěli zdůvodnit rozumně, mohli bychom říct, že si oťukávají strategii soupeře a šetří energii, kterou se rozhodli vydat postupně, aby jim síly vydržely. Realita je ale taková, že naši mladí zkrátka neví :-). Vždycky jim chvilku trvá, než se rozkoukají a rozehrají. A dnes jsme na to alespoň nemuseli čekat do čtvrté čtvrtiny.
Vydali se totiž překvapivě na boj hned před koncem té první, kdy David poslal do soupeřovi brány hned první střelu. Další gól přicházel vzápětí a kluci si odcházeli k trenérovi pro radu za stavu 2:0.
Druhá čtvrtina pokračovala ve stejném znění. Štěpána nám sice lehce zranili, když se neúmyslně střetl s protihráčem a musel si jít na chvilku odpočinout, ale nakonec to nebylo nic vážného. Vzpamatoval se velmi rychle, naskočil znovu do hry a soupeři se pomstil moc pěkným gólem. Poté se hra lehce obrátila, když nám Kbelští začali obstřelovat Elišku, ta se ale nedala. Míče vyrážela, chytala a hlavně nepouštěla do sítě. Alespoň naše obrana dostala lekci a začala si hlídat hráče. A tak i druhá čtvrtina končila s dalšími dvěma góly v brance soupeře, tedy 4:0.
Ve třetí i čtvrté čtvrtině se odehrával dost podobný souboj. Kbelští se snažili táhnout na naši bránu, přesto se však většina zápasu odehrávala právě na jejich polovině. Ondra s Matějem Holomojem a Davidem dali šest gólů a čtyři jsme bohužel inkasovali. Dva z těch čtyř soupeřových gólů však byly ovšem velmi neštastné. První z nich totiž do Eliščiny brány poslal sám Sedy, když se nerozhlédl kolem sebe. A druhý tam poslal hlavičkou Rosťa, když stejně jako Sedy, ani nepostřehl, kde sám stojí a kde se nachází ostatní hráči.
Do kabin jsme si ce odcházeli vítězně za stavu 10:4, ale mohlo to dopadnout mnohem lépe, kdyby kluci koukali kolem sebe, hlídali si hráče a zbytečně nekličkovali.
