První jarní utkání SPŘ 2006 proti vedoucímu týmu tabulky Bohnicím přineslo bod!
Do utkání jsme nastoupili bez Sebastiana, který onemocněl – asi předzápasová horečka J. První minuty však patřily domácím Třeboradicím, kdy jsme nečekaně přišpendlili soupeře k vlastní brance.
Dokonce se nám podařilo skórovat zásluhou Pepy – 1:0. Bohničtí nechápali co se s nimi děje, protože si přijeli pro jednoznačné vítězství a žádné komplikace si nepřipouštěli. Zvláště potom, co nás v podzimním utkání jednoznačně přehráli. Dva rychlé protiútoky a lehké zakončení do brány však přinesly do bohnických řad zdánlivé uspokojení – 1:2. Další protiútok znamenal zvýšení na 1:3. Výborně hrající Pepa však „zařídil“ zkorigování na 2:3 – zásluhou jeho centru před bránu a vlastním gólu soupeře. Tento poločasový výsledek byl pro nás velmi příjemným překvapením. Bohnice však brzy odskočily na 2:4. Tento stav nás ale nedeprimoval dál jsme se snažili hrát s maximálním nasazením. Odměnou bylo další snížení zásluhou Pepy na 3:4. Následovala bohnická odpověď na 3:5. Poté Pepa nejprve trefil 2 krát tyč. Když to vypadalo, že máme kopec smůly, přiklonilo se k nám i štěstí a po nepovedeném odkopu domácí obrany se od hlavy našeho hráče odrazil míč do sítě – 4:5 . Není ani nutno psát od čí hlavy se míč šťastně odrazil za brankovou čáru – ano, Pepu možná bolí tvář ještě teď.
Do poslední čtvrtiny jsme přesunuli čarostřelce Pepu do útoku a hokejově stáhli hru pouze na točení 3 obránců vzadu. Šachy s obranou nebyl promyšlený tah, ale nutnost reagovat na smolné zranění Adama, který se zranil při dobíhání pro míč. V přestávce si chtěli Bohnice dodat kuráž a zastrašit nás bojovým pokřikem. Jejich hurónský řev měl ale na třeboradické úplně opačný efekt. Odhodlání s výsledkem něco udělat bylo na klucích vidět. Tlačili jsme se před soupeřovu branku, ale zapomněli jsme bránit, což nás stálo branku – 4:6. Ani to nás však nesrazilo do kolen. Nejprve agilní Pepa opět razítkoval pouze tyče. Soupeř se nás snažil zastavit všemi dovolenými i nedovolenými prostředky (držení za dres bylo viditelné po celou dobu zápasu). Držení se ale nevyplatilo nejlepšímu hráči soupeře, který ve snaze zadržet Pepu stůj co stůj spadl a musel být střídán. Pepovi tak ubyl hlídač a s přehledem snížil do šibenice na 5:6. V infarktovém závěru se povedla životní střela Alexovi a z dálky srovnal na konečných 6:6! Pro bohnické rozčarování a nečekaná ztráta, pro Třeboradice odměna za bojovnost.
V tomto utkání musím opravdu pochválit VŠECHNY hráče. Oba brankáři podali standardní výkon a dokázali zneškodnit několik soupeřových šancí. Obránci dobře četli hru a snažili se předskakovat před soupeřovi útočníky. A naši útočníci tentokrát jen bezhlavě neodkopávali míče, ale snažili se rozehrávku na spoluhráče. Opravdu výborný týmový výkon!
Góly: Pepa 4, Alex 1, vlastní 1
Sestava: Dan Knotek, David Plicka, Adam Pěč, Alex Kamody, Jakub Špitálník, Ondřej Čáp, Josef Lukavský, Matyáš Hromas, David Jiroušek
Hráč utkání za SK Třeboradice podle trenéra: Josef Lukavský
trenér M. Plicka