Probuzení do nedělního deštivého rána bylo trochu nepříjemné, ale počasí se postupně umoudřilo a tak jsme mohli nastoupit na 1. turnaj soutěže MiniStar v Běchovicích. Naše B.skupina se skládá z mužstev Spartaku Hrdlořezy, AC Sparta Praha dívky, Viktoria Sibřina, FK Újezd n/Lesy, Běchovičtí sršni a naši prckové. Od 9hod začaly zápasové mače mezi již zmíněnými mužstvy.
K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti mužstvu z nedalekého Újezdu n/Lesy a po velmi vydařeném výkonu jsme zvítězili 8:0. Borci makali, snažili se kombinovat a dařilo se i zakončení. V bráně nás podržel výborný Šimon W a v útoku trefoval zařízení Šimon Ř. Ten samý výkon jsme zopakovali v následujících zápasech s domácími Běchovicemi ( 9:0 ), se Spartakem Hrdlořezy ( 13:0 ).
Do konce zbývaly dva zápasy, ale kluci již věděli, že zápas se Sibřinou bude o místo nejvyšší. Opět nás zdobila bojovnost a kluci proti dobře hrajícímu soupeři dali do boje více srdíčka a po vítězství 7:4 nás čekala Sparta Praha_dívky.
Zápas jsme si užili, a i když je pro nás Sparta srdcová záležitost, nasázeli ji borci deset gólů….
Hodnocení turnaje vyznělo pro naše barvy excelentně. Nejlepší střelec ( Šimon Ř. – 16 branek ) a 1.místo
SK Třeboradice 47 4 15 SK Viktoria Sibřina 32 10 12 FK Újezd nad Lesy 17 18 9 Spartak Hrdlořezy 9 31 3 AC Sparta Praha dívky 9 31 3 Běchovičtí sršni 8 28 3
Závěrem patří poděkování pořadateli za vedení turnaje a těšíme se na 2.turnaj 14.10. v Újezdě. Trenér Jaromir Kurka
Tak máme za sebou celosezonní turnaj Ministar ročníků 2016/2017. Po podzimní části, kdy jsme zůstali umístěni ve stříbrné skupině, se nám v jarní části podařilo probojovat do zlaté. Díky třem zlatým umístěním a jednomu stříbrnému jsme měli otevřenou cestu k těm nejlepším výsledkům.
Na velkém finále jsme se v základní skupině utkali s dětmi z Hrdlořez, Pragovky, Spartaku Kbely, Libiše a Xaverova ,,A,,. Nooo, nebudeme si nic nalhávat, naše šance nebyly velké.
Naštěstí jsme se sešli ve velkém počtu a nebyli jsme nijak omezeni ve střídání.
S prvním naším protivníkem, klukami z Xaverova, jsme prohráli jen s odřenýma ušima. Možná udělala své nervozita, možná brzké ranní vstávání, ale nějak jsme si na hřišti nevěděli rady.
O něco větší síly jsme dali do zápasu s Hrdlořezy, které jsme chtěli porazit za každou cenu. Hra byla velmi vyrovnaná, jednu chvíli jsme měli zřetelnou převahu, přesto nám to dalo hodně zabrat. Pár minut před koncem bylo skóre vyrovnané a my se modlili za lepší výsledek. A zlomili jsme to. Odcházeli jsme s výhrou 4:3.
Třetím soupeřem nám byli naši stáří známí z Libiše. Podařilo se nám vstřelit gól hned v úvodu a dlouho jsme tento stav udrželi. Trenéra libišských to stalo minimálně jeden obrovský uzlík nervů, ale naneštěstí se jim podařilo skóre otočit. A právě proto, že jsme jim dali ze začátku obrovsky zabrat, nedostali to zadarmo.
Ve zbývající dvou zápasech, jak s Pragovkou, tak se Kbely, jsme si toho fotbalu moc neužili. Oba týmy jsou úplně někde jinde. Občas stačí, když se v týmu objeví jeden hráč, který táhne celý tým. A tyto dvě mužstva byla plná silných hráčů. Síle hráče, který trefí téměř z půlky a plnou razancí tak neuvěřitelnou šibenici, té zatím nedosahujeme ani vzdáleně. Prohráli jsme, jak s Pragovkou, tak i se Spartakem Kbely. Ale ustáli jsme to.
V následujícím rozlosování v boji o konečné umístění jsme narazili na Březiněves a opět na Xaverov ,,A,,. I když jsme se snažili, hráli na maximum, nedařilo se nám zvednout skóre a odejít se třemi body.
Přesto jsme nebyli smutní. Dostat se až sem a vidět naše nejmenší, jak jsou zápas od zápasu lepší, je neskutečně motivující.
Jonáš dnes šel do všech soubojů naplno a tvrdě, tak jak to má být a hodně situací zachránil. Dnes i bez velkých faulů
Honzík, i přes ranní bolení bříška, je perfektní v důrazu a čtení hry. Dovede vykopnout balón z půlky a zachránit tak naši obranu.
Na Ondrovi byla dnes znát únava, i přesto si zvládne perfektně naběhnout před bránu ke zpracování přihrávky a výborně zakončit.
Matyáš, na kterém je znát, že dlouho netrénoval, pro změnu vyniká neuvěřitelnou mrštností a rychlostí, že se máme ještě na co těšit. Už teď dovedl připravit soupeře o balón a ve vteřině ho poslat dál.
Matěj bojuje tvrdě a protivníka se nebojí. V obraně je nepostradatelný. Vždycky ví, co s míčem udělat a snaží se odrazit každý útok.
Kuba se dere do soubojů a při každé příležitosti se snaží probojovat k balónu. Zvládá ho zpracovat a znesnadnit protivníkovi hru.
Štěpánovi se daří v bráně, krásně rozehrává balón. Když hraje v poli srší nadšením a touhou vstřelit gól a snaží se míč dostat do sítě.
Šíma, kterého jsme si na dnešek vypůjčili z mladšího týmu, vychytal hrozně moc krásných střel. Soustředil se na soupeřovu hru a nevzdával to, když soupeř útočil.
Dnes však všechny naše skvělé hráče strčila do kapsy Jůlinka. Dnes hřiště patřilo jí. Skvěle zpracovala míče, několikrát sama běžela na bránu a nechala všechny za sebou. Úžasný zápal a veliké zlepšení ve čtení hry.
Dnes skončili na krásném 6. místě. Finále se účastnilo celkem 18 týmů, mezi nimiž bychom našli jim zmíněné – Spartak Kbely, Praga Praha, Xaverov ,,A,, , Libiš, Hrdlořezy, ale také Sibřinu, Spartu dívky, Běchovické sršně, Březiněves, Dráčata Kbely, Xaverov ,,B,, , Újezd nad Lesy, Klánovice, Řeporyje, ČAFC Praha a Dolní Počernice. A my jsme většinu z nich nechali za sebou! Před nás se dostalo jen pět týmu a těmi byly – Spartak Kbely, Praga Praha, Libis, Xaverov ,,A,, a Březiněves. A musím uznat, že obsazení na bedně bylo skutečně spravedlivé. Obzvláště Spartak Kbely s Pragovkou předvádějí neskutečnou hru a jejich hráči jsou zatím hodně před námi. Máme ještě co zlepšovat, přesto jsme na toto umístění pyšní.
Bylo skvělé sledovat, jak se děti zápas od zápasu vyvíjejí, zlepšují. Jak jsou odhodlanější, důraznější a jistější si samy sebou. Od našeho prvního zápasu na podzim uběhlo spoustu času a na každém z nich jsou vidět neuvěřitelné pokroky. Kdybychom měli možnost shlédnout zpětně první a poslední zápas, myslím, že bychom nevěřili, že jsou to tytéž děti.
Jsou skvělé a ctižádostivé a jsem ráda, že vy rodiče, jim dáváte tu možnost, takovými být a podporujete, jak jen je to možné.
Díky!
Sestava: Šimon Wurm (B), Jan Lojín, Jonáš Melichar, Jakub Štefan, Štěpán Korman, Matyáš Adamček, Ondřej Novotný, Jůlia Rakárová
V neděli ráno jsme se tentokrát rozjeli na hřiště do Xaverova. Sluníčko pálilo od samého rána a proto nás nepříjemně překvapilo, že zápasy se odehrají na umělé trávě. Přesto jsme do toho šli opět na plno.
Čekalo nás pět zápasů. Kluci z Xaverova postavili dva týmy a my to nechtěli darovat ani jednomu.
V bráně první dva zápasy kraloval Štěpán a dařilo se mu udržet krásný stav. Zbývající tři zápasy si do brány stoupl Šíma a i jemu se moc dařilo. Naši střelci jsou neoblomní a stejně, jako na předchozím turnaji, nejvíce nastřílel Ondra. I ostatním klukům se dařilo často zakončovat a zdramatizovat tak každý zápas. Ovšem, nutno podotknout, že budeme muset trénovat střely na bránu 😊. Každá třetí totiž minula svůj cíl a v síti neskončila.
Kluci byli skvělí. Ondrův a Honzíkův tah na bránu je neuvěřitelný, nabíhají si a snaží se číst hru. Šímova rychlost a precizní kličky, při kterých nechává soupeře za sebou, jsou úchvatné. Jonášův důraz a nebojácnost, často zabrání tomu, aby se k nám soupeř dostal. Matějovo zpracování balónu, vytažení po lajně a přesně mířená střela, už jsou fenoménem. Kubovo odhodlání jít do každého souboje a nedat to zadarmo, připravit soupeře o balón a hned z první vystřelit, úžasné. Štěpovo nasazení v bráně, hájení si svého prostoru za každou cenu a fungování v malém vápně je skvělé.
Každý ze zápasů kluci hráli na maximum. Nevzdávali to přesto, že měkká rozpálená umělka, nebyla ideálním povrchem. V mezičase si smáčeli hlavy v kýbli a snažili se nabrat dech. Byla jsem překvapená, kolik z nich skutečně vnímá každou radu a každé slovo a opravdu nad hrou přemýšlí. Vidím obrovské zlepšení, touhu být lepší a lepší a jsem neskutečně pyšná.
Z pěti zápasů jsme čtyři jasně ovládli a jediná prohra nás čekala s Hrdlořezy. Ta nás bohužel stála první místo, na které jsme si už zvykli 😊😇 a zlatá medaile nám tentokrát unikla jen na skóre. Čtyři góly, z nichž tedy jeden rozhodně neměl platit, nás dělily od nejvyššího stupínku na bedně.
Kluci dostali medaile a pitíčka. Je mi jasné, že museli být velmi vyšťavení z celého horkého odpoledne a doufám, že si pořádně odpočinuli. Teď nás totiž, díky třem zlatým a jednomu stříbrnému umístění, čeká postup do ZLATÉ SKUPINY a finálový turnaj v Běchovicích. Tak si držme palce.
Třeboradice : ČAFC 6:2
Třeboradice : Spartak Hrdlořezy 2:6
Újezd nad Lesy : Třeboradice 0:7
Třeboradice : Xaverov černá 4:1
Třeboradice : Xaverov červená 6:1
Umístění
1. ČAFC Praha
2. SK Třeboradice
3. Spartak Hrdlořezy
4. Xaverov černá
5. Xaverov červená
6. Újezd nad Lesy
Sestava: Štěpán Korman, Jan Lojin, Matěj Procházka, Jonáš Melichar, Jakub Štefan, Ondřej Novotný, Šimon Řehák
Po velmi náročné sobotě, kdy Sparta ovládla pražské derby, jsme se rozjeli v neděli brzy ráno do Újezdu nad Lesy, abychom se postavili další části turnaje. Ještě se zalepenými víčky jsme se začali scházet na hřišti pořádajících. Naprosto okouzleni umístěním areálu, který je obklopen lesy a schován tak veřejnosti, jsme začali rozjímat nad celkovým zázemím. Opravdu parádní vybavenost kabin, kde nechyběly sprchy, doplňovala krásná velká restaurace s příjemným sezením, jak uvnitř tak i venku. Opravdu nesrovnatelný areál, kde by se krásně strávil víkend, nejen nedělní dopoledne.
Nastoupili jsme na hřišti, rozehráli se a postavili se proti domácím. Ačkoli nám dali zabrat, hřiště jsme ovládli. Matěj vstřelil první rozjížděcí gól a druhý tam hned vzápětí poslal Jonáš z perfektně kopnuté penalty. Hra měla spád. Štěpánkovi padl do sítě jen jeden jediný balón a my tak díky našim střelcům získali perfektní náskok. V zakončení se střídali Matěj, Jonáš, Ondra, Honzík i Šíma. Náš první zápas končil za stavu 7:1 a děti byly rozhodnuté pokračovat se stejným nasazením.
Přesunuli jsme se na hřiště 2, kde už na nás čekali kluci z ČAFC Praha. Chviličku nám trvalo, než jsme se ujali balónu, ale jakmile se to podařilo byl to opět Matěj, který nulové skóre prostřelil. ČAFCa se bránila a nám se nedařilo získat míč do držení. Zanedlouho obešla naši obranu a skóre srovnala. Ačkoli jsme nasadili dravější tempo, hned nám padl do sítě další gól a soupeř se rázem ujal vedení. V tu chvíli, jako by nám před očima zamávali rudým hadrem. Honzík nakopl balón s takovou razancí, že přeletěl celé hřiště a končil na hrudi soupeřova brankáře. Chyběl jen kousek, aby končil v bráně. Hned po rozehrání vybojovala Julinka balón a dala tak Jonášovi skvělou šanci zakončit. A podařilo se. Skóre srovnané a makáme dál. Šíma v bráně téměř relaxuje, protože naši se do toho pořádně opřeli a Ondra ještě dvakrát perfektně zakončil. Skvěle vybojovaná výhra 4:2.
Zůstáváme na stejném hřišti a těšíme se, až dorazí kluci z Xaverova. V bráně opět zůstává Šíma a Štěpánek je v poli. Překvapivě je to opět Matěj, který vstřeluje zahajovací gól a udává tak tempo celého zápasu. Kubovo zpracování ve vápně dává šanci Julince. Zakončit se bohužel nepodařilo, ale byla to parádní hra s míčem od obou. Žasneme nad našimi dětmi. Už je vidět souhra, mnohem lepší hra s balónem a ten drajf… Neskutečná bojovnost. Jsme nadšení z toho, co předvádějí. A když k tomu střílíme na bránu jednu ránu za druhou a zvyšujeme svůj náskok, jsme opravdu pyšní. Góly od Jonáše, Matěje, Honzíka a Ondry pro nás znamenají konečný stav toho zápasu, krásných 6:0.
Rychle se napijeme, zavážeme tkaničky a chystáme se na Hrdlořezy. Ty jsou pro nás v této skupině zatím nejkomplikovanějším soupeřem a máme co dělat. Jsou nabití chutí po výhře. Naše prohra by znamenala jejich vítězství dnešního dne. Začátek zápasu se odvíjí v jejich prospěch. Jsme zaskočeni jejich důrazem a míče nám prokluzují pod nohami. V síti nám končí hned dva míče a nevypadá to dobře. Ale musíme bojovat. Matějovo vytažení po lajně a následná nahrávka Ondrovi, který umisťuje balón do sítě, pro nás znamená zlom. Soupeř útočí na naši bránu, ale Šíma odráží jeden balón za druhým, Honzík bezchybně zpracovává a posílá balón dopředu. Další Ondrův gól a skóre srovnané. Štěpánek s Kubou útočí a nedávají soupeři možnost dostat se k míči. Julinka střílí na bránu, ale balón je vyražen. Naštěstí ho vybojuje Matěj a opět posílá dál. Tentokrát je to Jonáš, který zakončuje. Po rozehrání znovu získáváme míč a opět je to Jonáš, kdo si s míčem probojuje cestu k soupeřově bráně. Před námi poslední minuty a Honzíkova přesně umístěná střela zvyšuje náš náskok a dělá z nás vítěze. Velmi pracně zasloužená výhra 5:2.
Posíláme děti se občerstvit. Pořádající tým připravil pro děti stůl plný ovoce a různých dobrot a naši nejmenší tak dobíjejí energii a plní bříška.
Čeká nás už jen vyhlášení. Jsme šťastní a nadšení. Zlaté medaile nám visí na krku, dostáváme největší pohár, tašku s dárky a boucháme šampus. Takže ,,vítej zlatý hattricku,, je to doma. Třetí turnaj stříbrné skupiny a za námi TŘETÍ ZLATO! A aby toho nebylo málo odnášíme si, s hrdostí sobě vlastní, cenu za NEJLEPŠÍHO STŘELCE turnaje. Gratulujeme Ondro! Zaslouženě vybojovaná cena! Dokonce jsme se jako tým umístili i na prvním místě v počtu vstřelených gólů ( 22 gólů ). Zkrátka bych řekla, že jsme bravurně ovládli všechny nejvyšší příčky, které byly možné.
Úžasný den, úžasné prostředí, úžasní lidé, úžasné umístění a nejúžasnější děti. Díky vám, děti naše, za ten bezchybný drajt dnešního dne. Za vaši dravost, ctižádost a chuť do hry. Díky rodičům, že to, po sobotních oslavách sparťanského titulu, absolvovali s námi a přivstali si. Budu se opakovat, ale jste skvělí a my jsme moc pyšní.
Sestava: Štěpán Korman, Jan Lojín, Jakub Štefan, Jůlia Rakárová, Matěj Procházka, Jonáš Melichar, Ondřej Novotný, Šimon Řehák
Další část turnaje nás čekala tuto sobotu po obědě na domácím hřišti. Připravili jsme dvě hrací plochy na trávě, občerstvení pro malé sportovce a odměny. Počasí bylo téměř letní, děti natěšené a tak se mohlo startovat.
Opět jsme se sešli ve stejném seskupení – Xaverov, Újezd nad Lesy, Hrdlořezy, ČAFC a my. Každý zápas trval 15 minut a pozice rozhodčích se tentokrát ujali naši tatínkové.
První zápas jsme odehráli s kluky z Xaverova. Hned v prvních minutách se Ondra ujal balónu, proběhl hřiště a povedlo se mu proměnit. Kluci z Xaverova nezaháleli a hned nám to vrátili. Poté se předvedl v zakončení Jonáš a ani Šímův výpad na sebe nenechal dlouho čekat. Stav 4:1, ale ještě spousta času do konce. Štěpánek v bráně dělá, co může, ale Xaverov střílí jednu ránu za druhou a k našemu úžasu vyrovnává těsně před hvizdem píšťalky.
Třeboradice : Xaverov 4:4
Druhým týmem, který se proti nám postavil byl Újezd nad Lesy. Než jsme se rozkoukali, proklouzl Štěpánkovi balón mezi nohami a my prohrávali 1:0. Kluci v útoku, Šíma s Ondrou, si probojovali cestu a za moc hezkých přihrávek tam soupeřovi poslali hned 3 góly za sebou. Nechali jsme je odpočinout a vyslali na hřiště Julinku s Honzíkem. Julince se na hřišti moc dařilo. Přes velkou absenci tréninků si je stále na hřišti jistá. Bojovala o balón, několikrát se probojovala až k bráně a jednou ji jen těsně minula. Oproti tomu Honzík je skvělý a průbojný na trénincích, ale dnes v poli, jako by si svým krokem nebyl tolik jistý. Často se mu podařilo balón vybojovat, avšak zakončit se mu nepodařilo. Ale zase se dařilo Jonášovi, jeho propracované zpracování a tah přes celé hřiště, vyústil ve stav 6:1. Bohužel nám tam protivník při útoku přidupl Vojtovi kotník a tak se slzičkami skončil na střídačce. Chviličku na to se klukům z Újezda podařilo ještě dvěma střelami prolomit Štěpánovu bránu, ale i tak jsme se ujali tří krásných bodů.
Újezd nad Lesy : Třeboradice 3:6
Nyní nás čekala fotbalová přestávka a kluci se šli občerstvit. Opět nesmírně děkuji všem našim rodičům, kteří se postarali o občerstvení pro všechny děti. K dispozici měli tousty, šneky, muffiny, pitíčka, čokolády, ale i hromady zeleniny, hroznového vína a dokonce jahod. Moc děkuji všem, jste úžasní.
S naplněnými bříšky jsme na hřišti přivítali Hrdlořezy. Vojtu jsme kvůli zranění ještě hodně šetřili, tak jsme se rozestoupili v sestavě Šíma, Ondra, Jonáš a Honzík. Kluci museli hodně zabrat. Hrdlořezy patří mezi ty silnější soupeře a na minulém turnaji jsme s nimi uhráli remízu. Teď jsme museli být hodně průbojní. A vypadalo to nadějně, Honzík vzadu skvěle s Dáňou odráželi balóny. A i na Dáňovi je vidět, že má za sebou obrovský kus práce a předvádí mnohem jistější pozici. Šíma i Ondra se střídali v bravurním útoku. Při střídání se skvěle předvedla opět Julinka i Jonáš. Nakonec při nás stál i kousek štěstí, kromě naší šikovnosti a bylo to znát na výsledku.
Hrdlořezy : Třeboradice 2:5
Posledním naším protivníkem byli kluci z ČAFC Praha. Obrovsky se před nimi skláním. Celý turnaj pro ně musel být neskutečně náročný. Přijeli k nám v přesném počtu, tudíž neměli jediného na střídačce a role trenéra se musel zhostit jeden z tatinků, protože trenér s nimi nepřijel. Přesto bojovali ze všech sil. V jejich síti končili pouze tři naše góly od Jonáše a Ondry. Zato v naší síti díky Štěpánkovi a šikovné práci Honzíka a Dáni i Vojty, neskončil ani jeden míč.
ČAFC Praha : Třeboradice 0:3
Teď už měli všechny děti volno a nás čekalo zapsat výsledky a spočítat celkové skóre. Pro všechny týmy jsme měli připraveny medaile, diplomy, poháry i malou tašku s dárky. Všechna vítězství mají pro nás, i pro ty nejmenší, obrovskou váhu. A pokud to vítězství znamená obhájení prvního místa, zlaté medaile a ten největší pohár ještě na domácí půdě, jsme ti nejšťastnější ze všech. Děti jásaly radostí, šampaňské se pilo přímo z poháru a trenér se tvářil velmi hrdě.
Další zlatá doma!!!
Závěrem ještě jednou děkuji všem rodičům, že si vzali na starost veškeré občerstvení a také dárky pro všechny týmy.
Děkuji i všem týmům, že přijely a zúčastnily se.
A především děkuji dětem, že do toho vždy jdou naplno, s chutí a nezaměnitelnou dětskou energií a zápalem pro fotbal.
Sestava: Štěpán Korman, Vojtěch Kolář, Jan Lojín, Daniel Honc, Jonáš Melichar, Šimon Řehák, Jůlia Rakárová, Ondřej Novotný
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a ještě dál,, nás v neděli čekal další hrací den turnaje Ministar s našimi malinkými. Tentokrát jsme se pořadatelství ujali my. Byl to vlastně úplně první turnaj, který Třeboradice pořádaly. Jakožto trenér ročníku 2016 se celého pořádání chopil trenér Martin Šádek a za pomoci a podpory všech zúčastněných rodičů se to opravdu povedlo.
Sjely se opět týmy TJ Sokol Libiš, FK Řeporyje, ČAFC Praha a SK Viktoria Sibřina. Za domácí tým SK Třeboradice jsme tentokrát postavili týmy dva, abychom i mladším dětem z 2017 dali šanci si zahrát. Byli jsme rozděleni jako tým červených a oranžových. Bohužel kvůli vysoké neúčasti z důvodu nemocných 2017 jsme je doplnili dětmi z ročníku 2016 a mohlo se startovat.
Postavili jsme tři hřiště. Dvě na umělé trávě, jedno na přírodní trávě, aby to rychleji utíkalo a aby nám vzhledem k totální absenci sluníčka nikdo neumrzl. Poháry byly připravené, stejně tak medaile, ceny i stůl s velkým pohoštěním. Rozhodčí z řad našich odchovanců byli také na místě a tak stačilo jen zavelet ke startu.
Prvním protivníkem pro naše červené byla ČAFCa. Do brány si nakráčel náš ,,ředitel,, Honzík. Skvěle se zlepšuje a pracuje na sobě. S prvním turnajem se to vůbec nedá srovnat. Vybíhá z brány, skáče po balónu a než rozehraje, zkontroluje si obsazenost svého týmu a uvážlivě se rozhodne. Když pomineme to, že chytat vůbec nechce, daří se mu fantasticky :-). V hřišti se nám dařilo také skvěle, kluci opravdu bojovali o balón a zlepšení je vidět i na každém z nich.
ČAFC Praha : Třeboradice 2:5
Jako druzí na nás čekaly Řeporyje. Do brány už jsme Honzíka nedostali, tak se tomu postavil Kuba. A moc se mu dařilo. Matěj s Jonášem nedali nikomu ze soupeřů možnost, aby se přiblížil k naší bráně. Vybojovali téměř každý balón a okamžitě ho posunuli vpřed. I díky nim se Kubíkovi podařilo v bráně uhájit nulové skóre.
FK Řeporyje : Třeboradice 0:5
Dva zápasy, dvě výhry. Úžasná práce a my se nyní přesunuli na umělku, abychom se postavili týmu ze Sibřiny. V bráně opět kraloval Kubík a šli jsme do boje. Všichni hrozně makali a tlačili soupeře. Ondra byl neuvěřitelně dravý a šel pořád po balónu, Jonáš byl důrazný a nikomu nic nedal zadarmo. Matěj s Honzíkem z obou stran bránili naši bránu a nepustili nikoho k pořádnému útoku. Štěpán se několikrát hnal na bránu soupeře a vypadalo to velmi nadějně. Nakonec jen společným úsilím jsme konečně ukázali Sibřině, co v nás je. A ten pocit stál za to! Kubík opět vychytal krásnou 0 a kluci jedním povedeným gólem zakončili.
SK Viktoria Sibřina : Třeboradice 0:1
Nyní nás čekal náš druhý tým. Tenhle zápas nám nedělal takovou radost. Věděli jsme, že naše děti z 2017 jsou velmi oslabení, sešly se v zoufalém počtu a bez trenéra, či asistentů. Pro většinu to byl teprve první, v lepším případě, druhý turnaj. Ale opravdu se snažily a hrály s takovou snahou a chutí, že každý gól, který končil v jejich síti, nás téměř fyzicky bolel. Rozálka s Adélkou napadaly naše kluky s takovou bojovností, že i ostřílení fotbalisti, jako je Jonáš s Matějem, měli co dělat. Matyáš s Vojtou skvěle bránili. Libor s Danem tlačili naše kluky a několikrát naši bránu ohrozili. Petr se v bráně snažil, co mu síly stačily. Naši kluci však byli přece jen o trošku důraznější v zakončení a tak jsme i nyní, z toho zápasu, odcházeli s výhrou.
Třeboradice oranžová : Třeboradice červená 0:7
Naše euforie vrcholila. Měli jsme za sebou čtyři výhry ze čtyř zápasů. Naše úspěšnost byla stoprocentní. Teď nás ale čekal nejsilnější soupeř. Poslední zápas, který vše rozhodne. TJ Sokol Libiš. Kubík odhodlaně nastoupil do brány a kluci se rozestavěli po hřišti. Počasí jako by dokonale vidělo do rozpoložení každého jednoho z nás. Mlha houstla a zima nám zalézala pod bundy. Z každé strany se ozývalo drkotání zubů, do kterého se rozezněl téměř neslyšitelný hvizd píšťalky. Kluci se dali do pohybu a mělo to skutečně drajf. První gól končil v síti soupeře. Úžasné. Ale Libiš se vzchopila a přiletěli nám do branky hned dva balóny za sebou. Kubík vybíhal a snažil se tomu zabránit, ale tohle se chytit nedalo. Museli jsme zamakat. A dařilo se nám. Bylo to neskutečné drama. Jeden do posledního bojovali a rvali se o míč. Vehementně útočili na libišskou bránu a do poslední kapky potu chránili tu naši. Byli jsme v úžasu. Kdyby takhle vypadal každý náš zápas na turnajích, tak třetímu místu bychom mávali z vyšších příček. Kluci byli úžasní. Porazit Libiš jsme již nestihli, ale odnesli jsme si za remízu krásný 1 bod.
TJ Sokol Libiš : Třeboradice 3:3
Nyní už bylo na nás, abychom spočítali skóre a vypracovali umístění. Přemístili jsme se na umělku i s poháry, medailemi a dárkami pro všechny zúčastněné, doplnili umístění do diplomů a mohlo se začít rozdávat. A byli jsme nadšení. Nejen, že naši červení měli stejný počet bodů, jako libiští, takže nám zlatá příčka unikla jen o skóre, ale i našim oranžovým unikla pátá pozice jen na skóre a jen o vlásek je tedy předběhly Řeporyje.
Vzhledem k zimě a husté mlze, jež přetrvávala celý turnaj, patří obrovské poděkování všem fanouškům, kteří vydrželi a podpořili nejen své děti, ale i nás.
Děkujeme všem zúčastněným týmům, kteří si přijely zasportovat a díky nimž, jsme lepší a lepší, protože nás motivují ke skvělým výsledkům.
Děkujeme Jakubovi, našemu předsedovi, že se ujal vyhlašování stejně, jako úvodního slova a že osobně pogratuloval všem hráčům k vítězství a slavnostně předal poháry, medaile i diplomy.
Děkujeme Karlovi, našemu dvornímu fotografovi, za skvělou práci. Fotky od něho jsou vždy prvotřídní a skvěle zachytí nejen danou situaci, ale i emoce, které se v ní odráží.
Děkujeme Jirkovi Melicharovi za úžasný dort pro všechny naše děti. Byl nejen nádherný, ale opravdu výborný!
Děkujeme Jiřímu Honcovi, Danovu tatínkovi, že se ujal na celou dobu konání turnaje našeho oranžového týmu, namísto trenérů a asistentů, kteří se bohužel nemohli účastnit. Zvládl to skvěle, vedl děti k fair play a střílení gólů a já věřím, že si to děti pod jeho vedením užily.
Děkujeme všem rodičům, kteří napekli a nanosili veškeré občerstvení a postarali se tak, aby všichni měli, co uzobávat a mohli doplňovat energii. Stejně tak jim děkujeme za všechny věcné dary, díky kterým se tašky s odměnami naplnily po okroj a ještě dost zbylo na další naše turnaje a soutěže. Obrovské díky vám!
Neskutečně velké díky patří zúčastněným dětem. Účast na turnaji není samozřejmostí a my jsme se do poslední chvíle obaváli, zda vás přijde dost na postavení slíbených dvou týmů. Bylo to s odřenýma ušima, ale podařilo se to. Z každé strany se ozýval kašel, kýchání a i tak jste nás v tom nenechali. Děkujeme! Jsme na vás všechny skutečně moc pyšní! Přišli jste, hráli jste s obrovskou chutí a odehráli skvělé zápasy!
V poslední řadě bych ráda poděkovala za nás všechny trenérovi ročníku 2016, Martinu Šádkovi. Díky, že ses toho ujal. Že ses k tomu postavil, tak jak bylo správné. Že jsi konečně prolomil tu imaginární zeď v podobě nepořádání dětských turnajů. Celý turnaj jsi uplně sám zorganizoval, zařídil, vše potřebné oběhal, nakoupil a připravil. Každý z výsledků je i Tvou zásluhou.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
